Gratulujeme!

Svaz diabetiků udělil v roce 1997 poprvé Saintvincentské medaile za 50 letživota s diabetem. K aždoročně od té doby tak oceňuje spoluobčany, kteří ukázněným životem se dokázali vyrovnat s touto celoživotní chorobou.

PhMr. Jiří Jarolím

Také letos 16. listopadu bude předáno dalších 14 medailí. Mezi vyznamenanými bude i PhMr. Jiří Jarolím, u něhož byl diabetes diagnostikován v roce 1931.

„Bylo mi 13 let,“ vzpomíná. „Byli jsme na prázdninách a najednou bylo zle. Vrátili jsme se do Prahy a otec, který byl lékárníkem, věděl, kolik uhodilo. Léčil mě profesor Pelnář. Od začátku jsem si musel píchat inzulín. Nebylo to jednoduché, nebyla inzulínová pera, glukometry jako dnes, ale musel jsem to zvládnout. Hodně jsem sportoval, hrál fotbal za dorost Slavie. Pak přišla válka, musel jsem přerušit studia farmacie, Němci vysoké školy zavřeli. A po válce? Bylo toho hodně. Dokončit studia, samozřejmě už při práci v lékárně, byl jsem ženatý, čekali jsme rodinu.“

V útulném prostředí malého bytu na Jižním Městě se jako ve filmu promítá životní běh. Vyšší štíhlý muž má za sebou 81 let života, naplněného prací, sportem a rodinou. Společně s manželkou vychovali 3 děti, oslavili zlatou svatbu, v příštím roce už budou spolu 55 let. Pogratulovat ke společnému životu přijde i šest vnoučat .

„Za svůj život jsem ženě vděčný. Musím říct, že jsme se nikdy nepohádali, neřekli si křivé slovo. Naopak jí musím moc a moc poděkovat, protože to je i její zásluha, že jsem relativně zdráv. A také díky sportu. Kopanou jsem si chodil zahrát ještě v šedesáti letech, teď už mně tolik nohy neslouží, ale nevzdávám se.“

Osudy všech vyznamenaných jsou podobné. R espektovali lékařské rady a doporučení, nezapomínali na fyzickou aktivitu a naučili se s tímto handicapem žít. Přejeme nejen jim, ale všem, kteřís diabetem žijí, aby se s onemocněním dovedli tak zdárně vyrovnat jako pan Jarolím a ostatní vyznamenaní .

Dr. Eva Křížová

zprávy • zdravá rodina 11/99 • s. 5