Astma ve stáří

Alergie vzniká často během dětství a mládí. U některých lidí se můžeme setkat s prvním výskytem těchto onemocnění až v dospělosti i ve stáří.

U kterých osob může v dospělosti vzniknout alergie?

Alergie nejčastěji vzniká u osob, které mají alergiky v rodině, rodiče nebo sourozence. Někdy však sledujeme, že se alergie nejdříve objeví u dětí, teprve později u jejich rodičů. Je to dáno tím, že pro alergii existují genetické vlohy. Pod vlivem zevního prostředí – alergenů, znečištění ovzduší a virů dochází k provokaci vlastního onemocnění. Dětský imunitní systém teprve dozrává a vlivy zevního prostředí, zvláště velké množství alergenů nebo časné virové infekce mohou způsobit, že se alergická onemocnění projevují u dětí dříve než u jejich rodičů.
Alergie v dospělosti může však vzniknout i u pacientů, kteří žádného alergika v rodině nemají. Jde o vlivy zevního prostředí, o kterých se v poslední době stále diskutuje právě ve vztahu vzniku alergie v dospělosti, jako tabákový kouř, ozon a oxidy síry a dusíku z výfukových plynů. Znečištěné částice vážou na svůj povrch alergeny, a ty se snadno dostávají do dýchacích cest. To se týká zvláště pylových zrn, které mají takto změněné vlastnosti s vyšší agresivitou.
Mezi závažné choroby způsobené zevním prostředím patří virová onemocnění dýchacích cest, která mohou u dětí v raném věku nastartovat alergickou reakci. V současné době lékaři zjišťují, zda podobným mechanismem mohou viry působit na zdravého dospělého člověka a vyvolat u něj alergii nebo astma.
Také kouření, zvláště pasivnímu, je připisován velký význam v provokaci alergie v dětském věku. U dospělých bylo prokázáno, že bronchiální profesionální astma, vzniklé po opakovaném styku s alergenem v pracovním prostředí, se častěji vyskytuje u kuřáků. Zplodiny kouře poškozují povrch průdušek a umožňují lepší průnik alergenů i virů do dýchacích cest. Prozatím víme, že kouření – i pasivní – zhoršuje existující alergická onemocnění dospělých.

Co je bronchiální astma?

Astma bronchiální je vleklé, chronické, zánětlivé onemocnění průdušek. Nejde o infekci. Tento zánět způsobuje zúžení průdušek a pacienti jej vnímají jako pocit nedostatku kyslíku, tlak na průduškách, pískání a kašel.

Kteří pacienti mohou onemocnět ve stáří astmatem?

Jde o skupinu pacientů s alergickou rýmou, která je považována za předastmatický stav. Výskyt alergií dýchacích cest narůstá i v dospělosti, o čemž svědčí řada prací, které v období 12 let prokazují dvojnásobný nárůst počtu alergických pacientů. Nejčastějšími alergeny v dospělosti jsou pyly travin, roztoči v domácím prachu, pyl břízy, kočičí lupy a plísně. Nesmírně důležitý vliv má pracovní prostředí – pozor na prach z textilií, papíru, na výpary při sváření a dým. Až 75 % pacientů s alergickou rýmou bývá postiženo astmatem.

Mají sklon k onemocnění astmatem také nealergici?

Do této skupiny patří pacienti s nesnášenlivostí na aspirin a nesteroidní protizánětlivé léky. Nejde o alergické onemocnění, ale o poruchu, kdy se v organismu hromadí řada prozánětlivých, nikoli infekčních faktorů, které udržují vleklý zánět horních i dolních dýchacích cest. Onemocnění se objevuje obvykle až ve středním věku a postihuje 5 – 30 % pacientů s astmatem.

Může vzniknout astma v pokročilejším věku?

V posledních dvou letech přibývá řada prací o vzniku astmatu až ve věku nad 65 let. Ukazuje se, že i v tomto věkovém období může dojít k alergizaci. Jako nejčastější alergeny jsou uváděny opět roztoči v domácím prachu, kočky a švábi. Tento věk je rizikový výskytem souběžně probíhajících chorob, jejichž léčba může kolidovat s léčbou astmatu, anebo vyvolávat příznaky podobné astmatu. Též choroby spojené s dušností, například onemocnění srdce, mohou napodobovat dechové astmatické potíže, a to zejména v nočních hodinách. Často se na astma nemyslí a řada pacientů není léčena. Jde o 3 – 6 % pacientů.

Co je potřeba dělat, aby pravděpodobnost vzniku alergie a astmatu byla co nejnižší?

Ve stáří se mění funkce plic, srdce, též vnímání dušnosti a 10 % pacientů trpí depresivními poruchami. Proto je potřeba, aby rodinní příslušníci si všímali svých blízkých a zavčas jim zajistili vyšetření.
Důležité jsou preventivní programy s odstraněním roztočů, kteří si libují nejen v domácím prachu, ale též v peří. Je nutno udržovat přijatelnou teplotu v místnosti 20ˇC a relativní vlhkost v rozmezí 45-50 %, aby se nemnožili nejen roztoči, ale ani vzdušné plísně. Alergik nemá chovat žádná zvířata, zejména pozor na kočky, protože po určité době se na ně může stát alergickým. Je potřeba včas a dostatečně léčit alergickou rýmu, abychom zabránili vzniku astmatu. U pacientů s aspirinovou nesnášenlivostí je potřeba vyloučit aspirin a doporučit vhodné léky pro horečnatá onemocnění a pro léčbu bolestivých onemocnění pohybového ústrojí.

MUDr. Bronislava Novotná,
Alergologická ambulance III. interní kliniky FN Brno-Bohunice

hlavní téma • zdravá rodina 10/99 • s. 6-7