Aby srdce bylo zdravé

Onemocnění srdce a cév (kardiovaskulární soustavy) jsou v naší republice nejčastější příčinou nemocnosti obyvatelstva a jsou příčinou více než poloviny všech úmrtí.

Prof. MUDr. Jaroslav Racek, CSc. MUDr. Václav Holeček, CSc.

I když v posledních letech je patrný mírný pokles výskytu těchto onemocnění, je tato tendence ve srovnání s rozvinutými zeměmi Evropy a Ameriky stále nedostatečná. Zvláště v USA se podařilo prosadit ve vědomí lidí snahu žít zdravěji. K tomu je v první řadě zapotřebí:

  1. snížit příjem živočišných tuků, a tím i hladinu cholesterolu v krvi
  2. přestat skouřením
  3. zvýšit tělesnou aktivitu.

Protože nejčastější příčinou srdečně-cévních onemocnění je ateroskleróza a její komplikace (především angina pectoris a srdeční infarkt, cévní příhody mozkové a komplikace sklerotického postižení tepen dolních končetin), je třeba věnovat zvýšené úsilí prevenci tohoto onemocnění.

Při rozvoji aterosklerózy a jejích komplikací se uplatňuje celá řada tzv. rizikových faktorů, podporujících vlastní tvorbu sklerotických změn v tepnách a mnohdy i vznik komplikující krevní sraženiny ve sklerotické tepně. Oba tyto procesy se totiž uplatňují při vzniku uvedených cévních onemocnění společně: ateroskleróza vede k postupnému zužování průsvitu cévy a ke ztrátě nesmáčivého povrchu cévní výstelky, zatímco krevní sraženina (trombus), vytvořená na tomto terénu, pak vyvolá rychlý uzávěr cévy. Protože nelze dokonale rozdělit rizikové faktory z těchto dvou hledisek – mnohdy působí faktor na oba procesy současně, byť nestejnou mírou -, zaměříme se na oba.

RIZIKOVÉ FAKTORY

Lze je rozdělit na neovlivnitelné (stáří, mužské pohlaví, rodinná zátěž, typ osobnosti aj.) a ovlivnitelné, mezi které patří většina laboratorních faktorů a dále vysoký krevní tlak (hypertenze) či kouření, které má k laboratorním parametrům úzký vztah.

Zvýšená hladina cholesterolu je jedním z nejznámějších a zároveň nejzávažnějších rizikových faktorů rozvoje aterosklerózy. Jeho hladina v séru osob středního věku by se měla pohybovat v rozmezí 3,5 – 5,2 mmol/l. Jestliže frekvenci výskytu srdečního infarktu při hladině 5,2 mmol/l označíme hodnotou 1, pak hladina cholesterolu 6,5 mmol/l představuje dvojnásobné riziko, při hladině 7,4 mmol/l je riziko již čtyřnásobné a s dalším zvyšováním koncentrace cholesterolu riziko prudce narůstá. Zvýšená hladina cholesterolu však není zdaleka jediným rizikovým faktorem – vždyť téměř 40 % pacientů se srdečním infarktem má koncentraci cholesterolu normální nebo jen lehce zvýšenou.

Lipidy – tuky

Jsou to látky nerozpustné ve vodě a v krvi jsou tedy vázány na bílkoviny. Tyto částice se nazývají lipoproteiny. Podle hustoty se dají rozdělit na několik skupin, z nichž největší význam pro rozvoj aterosklerózy mají lipoproteiny o vysoké hustotě – HDL a lipoproteiny o nízké hustotě – LDL. Oba tyto typy lipoproteinů obsahují vysoký podíl cholesterolu, ale mají při jeho pohybu a přeměnách zcela odlišný význam.

HDL - lipoproteiny s vysokou hustotou – zbavují tkáně přebytečného cholesterolu a přenášejí ho krví do jater, která pak zajišťují jeho vyloučení z organismu cestou žluče. Vysoká hladina těchto částic je tedy pro nás příznivá a můžeme říci, že před rozvojem sklerotických cévních změn chrání. Vyšší hladinu lipoproteinů o vysoké hustotě mají ženy ve fertilním věku, na zvýšení má vliv i pravidelná fyzická aktivita a rozumný příjem alkoholu.

LDL – lipoproteiny s nízkou hustotou – obsahují rovněž vysoký podíl cholesterolu, přenášejí ho však opačným směrem – tedy z jater do různých tkání. Buňky těchto tkání mají na svém povrchu zvláštní struktury – receptory, na které se lipoproteiny vážou a jejichž prostřednictvím se dostávají do buněk. Přijme-li buňka tímto způsobem cholesterol zvenčí, utlumí svou vlastní tvorbu cholesterolu. Až potud je osud části LDL neškodný; potíže mohou nastat v následujících dvou případech, kdy tyto částice nemohou být na své receptory navázány a tedy ani vychytány.

Vazbu LDL na receptory můžeme přirovnat ke klíči a zámku: odemknout nemůžeme, je-li poškozen zámek nebo klíč. Poškození receptorů (tedy „zámku“) je způsobeno dědičnou poruchou jejich tvorby a vede k závažnému onemocnění, které se obvykle projeví srdečním infarktem v mladém věku. Druhou možností je poškození lipoproteinových částic, tedy „klíče“. Hovoříme o modifikaci LDL, která může být způsobena např. vazbou glukózy u špatně léčeného diabetika, nebo oxidací působením volných radikálů. Ty vznikají při celé řadě procesů v organismu (cukrovka, zánětlivé stavy aj.), ale dostávají se do něj především zvenčí (škodlivé plyny z továren, výfukové plyny, tabákový kouř či ultrafialové paprsky). Proces vazby glukózy i oxidace částic LDL se navzájem podporují a doplňují a vedou k tomu, že změněné částice LDL, proniklé cévní výstelkou, jsou ve stěně tepny pohlcovány buňkami zvanými makrofágy. Tyto buňky, napěchované tukovými kapénkami, jsou jako tzv. pěnové buňky podstatou tukových proužků ve stěně cévy. Ty považujeme za prvé, ještě vratné stadium aterosklerózy. Později dochází v jejich okolí k tvorbě vaziva, stěna tepny sílí a její průsvit se zmenšuje. Do vaziva se ukládají vápenaté soli, vzniklý sklerotický plát se může rozlomit a na jeho povrchu dojde k tvorbě krevní sraženiny, která roste, až uzavře celý průsvit – máme pak před sebou obraz srdečního infarktu, mozkové mrtvice, gangrény dolní končetiny apod.

Jednoduchá prevence

Obranu před těmito změnami představuje správná životospráva s dostatkem pohybu, v dietě přívod tuků s vysokým obsahem mastných kyselin s jednou dvojnou vazbou (olivový olej), ovoce a zeleniny s obsahem antioxidačních látek a stopových prvků, nekuřáctví a samozřejmě péče o životní prostředí.

Metabolický syndrom

Dalším významným rizikovým faktorem rozvoje aterosklerózy je přítomnost souboru příznaků. Hovoříme o metabolickém syndromu . Patří sem vysoký krevní tlak, obezita mužského typu (tvaru „jablka“), vysoká hladina triglyceridů (neutrálních tuků) a kyseliny močové v krvi, zvýšená tvorba inzulínu a snížená citlivost tkání na tento hormon. Tento syndrom je znám teprve několik desítek let, ale dávno víme, že tlustí muži s vysokým krevním tlakem jsou kandidáty na mozkovou mrtvici.

Srdečně cévní operace zachraňují i děti

Méně často vyšetřovaný je tzv. lipoprotein (a). Přítomnost této částice v krvi je z velké části dědičná a má za následek zvýšenou pohotovost k tvorbě krevních sraženin, trombóz, nebo oslabení schopnosti organismu rozpouštět krevní sraženinu. Bohužel dosud neznáme účinnou metodu, jak tento faktor ovlivnit.

Dalším závažným a zcela nezávislým faktorem je sérová hladina homocysteinu. Tato aminokyselina obsahující síru se nachází v organismu každého z nás, je však dostatečně účinně odstraňována. Porucha v rychlosti odstraňování může být dědičná a je dána sníženou aktivitou speciálních bílkovin – enzymů. Ty však potřebují ke své činnosti tři vitamíny – kyselinu listovou, vitamín B12 a B6. Jejich nedostatek (platí to nejvíce pro kyselinu listovou) může být důležitým momentem zhoršujícím významně poruchu odstraňování homocysteinu. Vědci zjistili, že pravidelné podávání kyseliny listové vede k poklesu hladiny homocysteinu. V současné době probíhá rozsáhlá studie, která ověřuje, zda tento pokles doprovází snížení výskytu aterosklerózy a jejích komplikací. Existuje řada dalších faktorů, které zvyšují riziko vzniku a rozvoje aterosklerózy. Ale ty, o nichž byla řeč, patří k nejzávažnějším a můžeme je do určité míry ovlivnit. Byli bychom rádi, kdyby si lidé uvědomili, že riziko každého jedince strmě stoupá s rostoucím počtem faktorů. Správnou životosprávou můžeme příznivě ovlivňovat nejen řadu faktorů, ale i svůj zdravotní stav.

Prof. MUDr. Jaroslav Racek, CSc., a MUDr. Václav Holeček, CSc.,
FN Plze
ň

hlavní téma • zdravá rodina 10/99 • s. 9-11