Co imunologie přinesla stomatologii

Podobně jako v jiných lékařských oborech přinesl rozvoj imunologie nové poznatky o imunitních mechanismech, které hrají významnou úlohu u zánětlivých a autoimunitních onemocnění dutiny ústní.

Ústa jsou vstupní branou celé řady antigenů i mikroorganismů vnějšího prostředí do trávicího a respiračního traktu. Fyziologické prostředí v ústech udržuje slina. Ve slině přítomné sekreční IgA představují důležitý mechanismus v obraně ústních tkání, podílejí se na zneškodnění virů, toxinů, zabraňují uchycení mikroorganismů na povrchu zubů i sliznice. Slizniční bariera chrání mechanicky tkáně před průnikem antigenů z vnějšího prostředí. Zdraví úst závisí na rovnováze mezi vnějším prostředím, které představuje slina, sliznice a mikroorganismy zubního povlaku, a vnitřním prostředím organismu.
Porušená rovnováha mezi mikroorganismy zubního povlaku a imunologickou reakcí, která se v tkáni rozvíjí jako odpověď na působení povlaku, je příčinou nejrozšířenějších chorob dutiny ústní – zánětu dásní (gingivitidy), chronického zánětlivého onemocnění dásní a závěsného aparátu zubů – parodontu (parodontitida – lidově paradentoza).

Pradentóza (Parodontitida)

Parodontitida je v současné populaci středního věku nejčastější příčinou ztráty zubů. Léčení parodontitidy a jejích následků představuje značné finanční náklady, proto jsou studie sledující příčinu tohoto onemocnění tak významné a je jim věnována na celém světě pozornost.
Parodont je soubor tkání, které zajišťují spojení jednotlivých zubů s kostí. Patří k němu dáseň (gingiva), zubní cement, kostní lůžko a vazy, které zub k lůžku připojují. Z hlediska zdraví a vzniku onemocnění je důležitá oblast spojení zubu s ústní sliznicí (úponový epitel), kde sliznice vytváří po obvodu zubů jemný žlábek, do kterého zasahují mikroby povlékající povrch zubů (zubní povlak). Produkty mikrobů – zevní faktor – pronikají do tkáně úponovým epitelem, tkáň se brání imunitní reakci, která představuje vnitřní faktor.
U zdravého parodontu je působení zevních a vnitřních faktorů v rovnováze, porušení této rovnováhy znamená vznik onemocnění, projevující se zánětem dásní – gingivitidou. Při progresi onemocnění zánět postihuje hlubší úsek parodontu – vyvíjí se parodontitida. U mladých osob je onemocnění parodontu převážně geneticky podmíněné a dědí se podle Mendelových zákonů. Počátky onemocnění, které nazýváme juvenilní parodontitida, začínají ve věku kolem puberty nebo na prahu dospělosti. Je pro ně charakteristická změněná funkce polymorfonukleárních leukocytů (buněk, které tvoří první obrannou linii proti infekci v organismu), což vede k rychlejšímu nástupu chronických zánětlivých změn v parodontu. Společným rysem parodontitidy mladých a dospívajících pacientů je aktivace klonů T lymfocitů, které vedou k urychlení onemocnění. S tím souvisí horší prognóza choroby, nutná zvýšená a pravidelná parodontologická péče o pacienty, ale současně i zvýšené nároky na jejich spolupráci s lékařem. Proto by právě těmto pacientům měla být věnována zvýšená péče nejen stomatologů, ale každý pacient by měl být vyšetřen i v imunologické laboratoři. Současně, vzhledem ke genetickým předpokladům u mladých jedinců, by měla být věnována stejná péče sourozencům.

Jak nemoci předcházet

Vznik chronického zánětlivého onemocnění parodontu u dospělých výrazněji ovlivňují faktory zevního prostředí, které lze ovlivnit zvýšenou péčí o ústní hygienu. Vždy je však třeba míti na paměti, že onemocnění parodontu může signalizovat i některá celková onemocnění, jakým je např. diabetes melitus.

Kazivost zubů

Další onemocnění s výrazným působením mikrobů je zubní kaz, který mají na svědomí hlavně mikroorganismy Streptococcus mutans, na jeho vzniku se však podílí i Streptococcus sanquis, Actinomycety a Lactobacily. Mechanismus škodlivého působení těchto mikroorganismů dnes již většina z nás zná. Ale není běžně známo, že u pacientů s velmi nízkou kazivostí byly v séru zjištěny prokazatelně vyšší hladiny protilátek právě proti Streptococcus mutans v porovnání s lidmi se zvýšenou kazivostí. Vyvíjené vakcíny proti zubnímu kazu by byly proto prospěšné u handicapovaných pacientů, kde není zaručena pravidelná péče o chrup. Nejlepší prevencí proti zubnímu kazu však stále zůstává fluoridace a správné čištění zubů.

Autoimunitní choroby

U nich je imunitní reakce namířena proti vlastní tkáni a tvoří další skupinu onemocnění ústní dutiny s účastí imunologických faktorů. U některých chorob se první příznaky projevují právě v ústech a mohou tak upozornit na závažná celková nemocnění. U autoimunitních onemocnění má velký význam imunohistochemické vyšetření vzorků tkáně. Pomáhá upřesnit diagnózu, a tím přispívá i k cílené léčbě onemocnění.
Významnou úlohu má imunologické vyšetření i při sledování ústních prekanceróz (předrakovinných stavů) a maligních tumorů (zhoubných nádorů) sliznic.
Imunologické metody jsou součástí testů nově vyvíjených dentálních materiálů, které nám též umožňují testovat jejich případné nežádoucí účinky na celkový zdravotní stav pacientů.

Ústa jsou oknem celého organizmu

Vždyť již dříve praktičtí lékaři při vyšetření říkali “vyplázněte jazyk” a podle jeho vzhledu usuzovali na zdravotní stav pacienta.

MUDr. Jiřina Bártová
Výzkumný stomatologický ústav Praha – Vinohrady

hlavní téma • zdravá rodina 9/99 • s. 6-7