Opruzení – intertrigo

V místech trvalého dotyku kožních ploch jsou dány podmínky k zadržování vlhkosti a tepla. Povrch kůže neosychá, neochlazuje se, protože je zabráněno přístupu vzduchu a je ztíženo odstraňování potu a kožního mazu přirozeným otěrem. To vytváří zvláštní vlhké, teplé a temné prostředí, bohaté na soli a organické látky, které jednak vlhkost dále udržují a jednak vyvolávají drážděním kůže další silnější vyměšování potu a mazu. Přirozenými místy styku kožních ploch jsou u každého člověka podpažní jamky, na dolních končetinách plocha stehen, místa v rozkroku, a to zvláště u mužů, místa mezi a pod prstci na nohou. Dále jsou to plochy pod prsy žen, jamka pupku, kožní záhyby a řasy na krku, zejména u starších osob, někdy i drobné plošky styku, například na vnitřní straně ušního boltce nebo lalůčku. Zřídka v jamce loketní a podkolenní.

Mezi faktory, které vznik vlhkých míst podporují, zvětšují je, nebo jejich vznik vůbec umožňují, patří zejména vlastnosti a funkce vlastního těla, jako jsou obezita, těhotenství, snížená pohyblivost, přítomnost některých nemocí, například cukrovky. Přispívá k nim i mnoho faktorů vnějších: vysoká teplota prostředí, vysoká relativní vlhkost vzduchu, kombinace těchto vlivů například v tropech apod. Významnou roli mají oděvní součástky, návyky a móda. Těsná a špičatá obuv a nepřirozený sklon v obuvi s příliš vysokými podpatky, který nutí klouzat pod značným tlakem nohu do špičky a utlačovat prstce, vede nutně ke stlačování kožních ploch. Záleží také na vzdušnosti modelu obuvi a na prostupnosti materiálu pro vzduch a páru. Je všeobecně známa škodlivost gumových holínek jako pracovní obuvi. Móda těsných, úzkých nohavic z neprostupných nebo silných materiálů utlačuje kůži zejména v rozkroku a jsou na ni sváděna právem nejen kožní onemocnění, ale i újma na plodnosti a potenci mužů. Podobný nežádoucí účinek mají nevhodná sedadla, zejména musí-li na nich člověk z pracovních důvodů dlouho setrvávat. Neprodyšné povrchy křesel, sedadel pro řidiče, povrchy vozíčků pro invalidy se sníženou pohyblivostí, ale i kožené sedací soupravy bez polštářů mohou poškozovat hygienu kůže. Místem vlhké zapářky se stává někdy i malá ploška boltce, utěsněná nevhodnou stranicí brýlí a zakrytá dlouhou kšticí.

Vlhkost, teplo a pocit nečistoty na popsaných místech ještě nepředstavuje žádnou nemoc. Omytím získá kůže normální vzhled a všechno je v pořádku. Mluvíme prostě o místech vlhké zapářky. Citlivý jedinec však reaguje na dráždění potu a neodstraněných výměšků a na tření látky zánětem, který je doprovázen zarudnutím, pálením, svěděním, někdy i značnou místní bolestí. Pak již mluvíme o opruzení. Kůže je viditelně poškozena, macerována. Místa vlhké zapářky a zejména již macerovaná kůže se stávají vhodným prostředím pro množení mikroorganismů, z nichž některé se v průběhu věků, souběžně s vývojem lidské civilizace a zejména s vývojem lidského odívání, změnily na choroboplodné zárodky. Je jich mnoho druhů a jsou pro člověka různě závažnými původci nemocí.

Věnujme se pro příklad jedné skupině kvasinkám. Kvasinka Candida albicans, dnes již všeobecně známá kandida původce kandidózy je všudypřítomná a je tudíž vždy i na místech vlhké zapářky a na přechodu kůže a sliznice, například na zevních rodidlech nebo v koutcích úst. Pokud se na těchto místech může kandida silně pomnožit a je jí umožněno se zapařeným místem zůstat dlouho v kontaktu, uplatní se jako chroboplodný zárodek, který zhorší opruzení anebo vyvolá i hlubší podslizniční či celkové onemocnění. Na zvýšení citlivosti postiženého člověka ke kandidám se může podílet například protibakteriální léčba antibiotiky. Člověk se zbaví baktérií a uvolní se místo pro kvasinky. Příznivým faktorem pro rozvoj kandidózy je cukrovka.

Kandidóza opruzenin bývá nejčastěji ohraničené zarudlé místo se svěděním a mokváním, někdy lemované malými neštovičkami v podpažních jamkách, na pupku, mezi prstci nohou a v tříselné nebo hýžďové rýze. U malých dětí je znám plenkový výsev. Léčba nebývá vždy krátkodobou ani snadnou záležitostí. Vyplatí se proto velmi dbát na předcházení vzniku opruzení, a tím o předcházení infekční komplikace.

Předcházení opruzení spočívá v přiměřené hygieně, omývání kůže, zajištění přístupu vzduchu volbou vhodného oděvu. Udržování celkové kondice má rovněž význam. Přehánění čistoty nadměrným mydlením nebo nadměrným používáním kosmetických přípravků může snížit přirozenou obranyschopnost a třeba i mechanicky a chemicky kůži poškodit. Naopak koupele s přidáním přírodních látek kůži prospívají. Jako velmi rozumný způsob prevence vzniku opruzenin a případných dalších infekčních komplikací se jeví užívat výrobky, které je možno použít i mimo koupelnu, dokonce přes den v práci. Ošetření kůže v místech vlhké zapářky je umožněno například kapesníčky INTIM COMFORT, které jsou napuštěny antimykotickými a protibakteriálními látkami i výtažkem z heřmánku. Spojuje účinek na zklidnění kůže s účinkem protiinfekčním a také s mechanickým, jímž jsou vzdušně odděleny styčné plochy.

Doc. MUDr. Luděk Daneš, DrSc.

lékař radí • zdravá rodina 7-8/99 • s. 22-23