Kdo přispěje na operaci mého syna

 

jirku.jpgKdyž bylo Lukáši Miturovi šest let, vběhl pod tramvaj. Podvozek mu rozdrtil hlavu. Lékaři chlapci zachránili život, přišel však o levou tvář, o oko, čelist, část nosu a čela.

Na podzim roku 1985 šel Lukáš do první třídy s obvazem na obličeji. Měl s ním žít patnáct let. Teprve až přestane růst, chtěli lékaři rekonstruovat obličej.

Patnáct let bez tváře? Jak bude žít, jak unese pubertu? Lukášovi rodiče se odmítli s tím smířit. Zatímco čeští odborníci jim nemohli pomoci, profesor Jackson z kliniky plastické chirurgie v americkém státě Michigan chtěl ihned operovat. Protože však rodina ze socialistického Československa neměla peníze (o povolení k vycestování ani nemluvě), radil nejdříve na dálku. Popsal, jak je třeba překlenout Lukášovo čelo a jak voperovat oční epitézu; přesvědčil tak české kolegy, aby se o tyto dva zákroky pokusili. Třetí operace, klíčová, po níž skutečně Lukáš sundal obvazy, se konala v Americe.

Psal se rok 1992. Miturovi žili už v demokratickém státě. Nejprve zažádali o finanční podporu na ministerstvu zdravotnictví, pak napsali vládě, pak prezidentovi a pak, jako většina podobně postižených lidí, vyhlásili sbírku. Byli nezkušení, snad naivní, a tak péči o bankovní konto svěřili šéfredaktorovi jednoho ostravského týdeníku. Napsal pár článků a tvrdil, že peníze utěšeně přibývají. Až těsně před odletem do Ameriky zjistili, že „konto Lukáš“ vůbec neexistuje. Přesto odletěli, byla to jediná šance! Rodinné úspory stačily na zálohu na operaci, od té doby splácejí dluhy za Lukášovu tvář.

Proč dnes o Miturových píšu? Před časem Miloš Zeman prohlásil, že se mu zvedá žaludek, když slyší o veřejných sbírkách. A před nedávnem pravil, že nezbytné operace v zahraničí musí být hrazeny ze státních kapes.

Jako občanka s ním souhlasím a je mi ze srdce jedno, jestli potřebné peníze věnuje ministerstvo zdravotnictví nebo pojištovna. Jen doufám, že se s řešením tohoto rébusu nebude otálet dva, tři nebo pět let, než bude schválen nový zákon o zdravotní péči.

PhDr. Irena Jirků, MF Dnes

na okraj • zdravá rodina 7-8/99 • s. 9