Alergie onemocnění moderní doby

Prof. MUDr. Václav Špičák, DrSc., garant hlavního tématu

Slovo ALERGIE se už před delší dobou zařadilo do našeho slovníku. Jsme alergičtí to znamená, že jsme přecitlivělí, že nesnášíme našeho souseda, třídní učitelku našeho syna, politika, který nás na obrazovce přesvědčuje, že právě on je ten nejlepší… jsme přecitlivělí na hluk, na ticho, na moderní hudbu… a mohli bychom pokračovat nekonečně dál. To stále ještě NENÍ ta pravá alergie. Ale když nás začnou pálit oči, když slzíme, rozkašleme se nebo cítíme tíhu na hrudníku a jsme dušní, když se při našem dýchání ozývá hvízdání, když se na našem těle objeví kopřivkové svědivé pupeny a to vše se prudce objeví, když zajdeme k sousedce, která má v bytě kočku, nebo když se objeví první kočičky, pampelišky nebo tráva začne kvést TO JE ALERGIE, TO JE ALERGICKÉ ONEMOCNĚNÍ.

Jedna – dva – tři, my jsme bratři…

Nerozlučnou trojicí je alergický ekzém, alergická rýma a průduškové astma. Tato onemocnění na sebe často navazují nebo se kombinují. Víme, že děti, které trpí „kojeneckým“ ekzémem v prvních dvou létech života, jsou později ve 30 50 % ohroženy vývojem astmatu. Ve 40 % u nich vzniká pylová alergie.
Ti, co trpí alergickou rýmou, mají třicetiprocentní riziko onemocnění astmatem. Říkáme tomu „ALERGICKÝ POCHOD„. V dětské populaci jsou nejdůležitější první roky života. Ve více než polovině případů se objevují první příznaky astmatu už během prvních pěti let života. Není vzácností, že astmatem trpí starší kojenec nebo batole.
Alergická onemocnění si však nevybírají věk. První příznaky alergie se mohou objevit až ve zralé dospělosti nebo dokonce až ve starším věku. Ekzém, rýma, astmatická dušnost nevyjadřují všechny projevy alergie. Příznaky jsou velmi pestré. Postihují kůži a sliznice, kde se objevují otoky, kopřivky, silná svědivost. Zasahují zažívací systém. Pacient přichází s náhle vznikajícím zvracením, bolestmi břicha, průjmem. Alergie může být příčinou migrén. Známé jsou reakce na hmyzí bodnutí včelou nebo vosou, které se projeví nejenom velkými otoky v místě bodnutí, ale mohou vyvolat i vážné reakce ohrožující život postiženého.
POČET ALERGIKŮ v posledních 50ti létech prudce stoupá. Alergie se může projevit jednou v životě (reakce na lék, potravinu, na včelí bodnutí), ale většinou se projevuje jako onemocnění chronické, působící pacientovi opakované těžkosti, zhoršující jeho kvalitu života. Evropský parlament v loňském roce projednal BÍLOU KNIHU O ALERGII. Jsou zde shromážděna všechna dostupná data, která potvrzují, že v EVROPĚ TRPÍ ALERGIÍ až 30 % LIDÍ.

Kolik je alergiků v České republice?

Stručně řečeno, nejméně každý čtvrtý občan našeho státu trpí alergií nebo se u něho již projevily alergické příznaky. V číslech je to 500 000 astmatiků, 1 milión ekzematiků, 1 milión těch, kteří trpí alergickou rýmou. K těm se pak přidávají ostatní méně početné projevy.

Proč jsme alergičtí?

Sklon k tomu, aby člověk onemocněl alergickou chorobou nebo se u něho projevila alergická reakce, je vrozený. Této vrozené vlastnosti říkáme ATOPIE (z řečtiny = jiný, neobvyklý). Jsou to ti, kteří reagují jinak. Jejich imunitní systém specificky zareaguje tvorbou „alergických“ protilátek na určité podněty.
Je-li postižen alergií jeden z rodičů, je riziko pro jejich dítě 40 %, jsou-li oba rodiče alergiky, zvyšuje se ohrožení na 50 % a trpí-li oba týmž alergickým onemocněním, zvyšuje se riziko na 70 %.
zr5_6b.gif (9350 bytes)Známe to z našich ordinací. Dva mladí lidé se seznámí v našich čekárnách a za čas začnou k nám chodit s alergickým dítětem. Závažnější je, když trpí alergií žena.
Někdy tato vrozená dispozice může „přeskočit“ generaci a vychází z rodin prarodičů. Atopie může zůstat utajena. Stává se dokonce, že jako první se v rodině projeví dítě a teprve později přichází matka nebo otec s otázkou, zda se alergií „nenakazili“ od svého dítěte.
Vrozená dispozice k alergii je hlavním předpokladem. Ale k tomu, aby se alergie projevila jako nemoc, je třeba, aby na organismus působily látky, které stav přecitlivělosti vyvolají, na které imunitní systém atopika zareaguje. Jsou to ALERGENY.

Alergeny – nepřítel atopika

Obklopuje nás pestrý svět alergenů. Jsou to pylová zrna rostlin, spóry vzdušných plísní, roztoči v prachu našich domácností, zvířecí alergeny, hmyzí jedy, potraviny a léky a mnoho látek z oblasti kosmetiky, čistících prostředků, profesního prostředí.
PYLOVÉ ALERGENY patří k nejčastějším. Jsou to pyly stromů (v časném jaru bříza, olše, líska), pyly trav a plevelových bylin. Pylová sezóna již začala. Z pylového kalendáře zjistíte, že pylová sezóna u nás trvá půl roku. A její vrcholy jsou v květnu, červnu a červenci. Působení pylů je závislé na klimatických podmínkách. Při slunečném, větrném počasí se pylová zrna přenášejí na velké vzdálenosti. Agresivita pylů se zvětšuje ve městech.
V BYTOVÉM PROSTŘEDÍ jsou nejdůležitějším zdrojem alergie ROZTOČI. Jsou to malí, oku neviditelní členovci. Jejich přírodním zdrojem jsou ptačí, zejména holubí hnízda. Mají rádi teplo a vlhko a v domácnostech se jim daří nejlépe v lůžkách, kobercích a čalouněném nábytku. Živí se kožním odpadem našeho těla. Alergii vyvolává hlavně látka, kterou roztoči vylučují a která znečistí nejjemnější částečky prachu, které pak vdechujeme.

Milá zvířatka jsou nebezpečná

V bytě je pro atopika riskantní SPOLUŽITÍ S DOMÁCÍMI ZVÍŘATY. Nejrizikovějšími jsou KOČKY, ale alergie může být vyvolána i kontaktem se psy. Velkou starost nám dělají i drobní hlodavci, morčata, křečci a myšky, které si děti pěstují v akváriích. Pro všechna zvířata je společné, že alergeny jsou obsaženy ve slinách, v moči a žlázových výměšcích zvířat. A opět jsou to malé částečky prachu, které jsou znečištěny těmito látkami a my je vdechujeme. K reakci ovšem může dojít i přímým dotykem. Druhy psů či koček, které by byly „vhodné“ pro alergika, neexistují!
Ve výčtu alergenů bychom mohli pokračovat., ale to si necháme na příští úvahy.

Jak o alergika pečovat, jak alergii předcházet?

Dnes máme k dispozici mnoho účinných a také bezpečných léků, které slouží pro akutní příznaky, ale které jsou také platné pro dlouhodobou preventivní léčbu.
Nejdůležitější je však pečovat o naše prostředí. Atopik, to je ten, který v sobě nese riziko alergie, stejně tak jako již postižený alergik, by měl ve svém životě zachovávat určitá pravidla. Jako se v autě řídíme pravidly silničního provozu, tak i v životě alergika či atopika by měl každý jezdit jen „na zelenou“, při žluté být opatrný a na červenou zůstat stát. Znamená to nevystavovat se nerozumně kontaktu s agresivními alergeny (zvířata v domácnosti, volba povolání, pohyb v přírodě, péče o okolí, kouření atd.).
Péče začíná již před narozením, v době těhotenství, kdy je vhodné, aby těhotná žena nebyla zbytečně v kontaktu s agresivním alergenovým prostředím. Už od 22. týdne těhotenství se může plod stávat přecitlivělým a budoucí alergie se může „naprogramovat“. Alergologové vám dají konkrétní rady. Dnes jsou k dispozici vakcíny, které jsou připraveny podle norem Světové zdravotnické organizace a dávají naději na účinnou léčbu.

Záleží na každém z vás

Úspěch boje proti alergii závisí nejenom na tom, co doporučí lékař, ale závisí především na Vaší aktivní spoluúčasti, na tom, abyste se stali aktivními partnery.
Existují Kluby a Sdružení alergiků a astmatiků, kde si můžete vyměňovat zkušenosti. Přihlaste se do ASOCIACE ALERGIKŮ A ASTMATIKŮ ČESKÉ REPUBLIKY!
Budete pravidelně dostávat praktické rady pro život alergika, rady o vhodných výrobcích, které vám pomohou překonat starosti, rady o možnostech sociální ochrany, o možnostech vhodného pracovního zařazení a možnostech, jak trávit volný čas. Své přihlášky adresujte do redakce Zdravé rodiny.

Prof. MUDr. Václav Špičák, DrSc.,
FN Bulovka

hlavní téma • zdravá rodina 5/98 • s. 6