Vnitřní prostředí budov – hlavní zdroj alergií

V poslední době se stále častěji objevuje termín vnitřní prostředí budov. Označuje kvalitu prostředí, především vzduchu v uzavřených prostorách, v místnostech, v obytných a veřejných budovách. Nejnovější výzkumy prokázaly, že právě tento faktor je hlavním zdrojem vzniku nejrůznějších alergií. Přibližně jedna třetina škodlivin přichází ze zevního prostředí; do bytu či na uzavřené pracoviště se dostává větráním, ventilací či průnikem stavebními škvírami. Plné dvě třetiny škodlivin, které působí na lidský organismus, pocházejí z vlastního interiéru: jednak ze stavebních materiálů a nábytku, jednak jako výsledek činnosti, jako je vaření, topení, kouření apod. Tyto látky poškozují dýchací cesty především při dlouhodobém působení, a to i v relativně velmi nízkých dávkách.

zr5_10.gif (9183 bytes)

Alergická rýma je zdaleka nejčastější ve Spojených státech, což přímo souvisí s masovým používáním klimatizace. K největšímu nárůstu v posledních letech došlo v Německu a Austrálii. ČR je na tom ještě stále lépe než skandinávské země Finsko, Švédsko a Norsko.

Prach

Mezi velmi podstatné složky vnitřního prostředí patří prachové částice. Domácí prach je častým alergenem, i když to, čím alergie vyvolává, bývají nejčastěji látky, které se na něj navazují. Předpokládá se, že z hlediska vzniku alergií a dalších zdravotních komplikací jsou nejvýznamnější menší částice prachu o velikosti do 3-5 mikrometru, které tvoří hlavní součást tzv. respirabilního aerosolu. Částice větší než 10 mikrometrů jsou běžně zachycovány v horních dýchacích cestách a nedostávají se dále do těla.

Radon a ionizující záření

Radon je bezbarvý plyn, těžší než vzduch, bez chuti a zápachu. Vzniká v průběhu urano-radiové rozpadové řady a do domů se dostává z podloží, ze stavebních materiálů, z vody a se zemním plynem.
Radon v bytech působí obdobně jako v uranových dolech jeho dceřiné produkty se dostávají do plic navázané na menší částice prachu. V běžných budovách však aktivita dceřiných produktů radonu nedosahuje hodnot, jimž byli vystaveni horníci. Tam, kde je povolená aktivita mírně překročena, lze s úspěchem použít kvalitní čističe vzduchu, protože vzduch zbavíme malých prachových částic.

Chemické látky

Tak, jak postupoval technický pokrok, vznikaly nové a nové látky se stále lepší použitelností. Dnes existuje nepřehledné množství sloučenin, z nichž mnohé jsou pro zdraví člověka rizikové. Patří k nim především těkavé organické látky, které se uvolňují ze stavebních materiálů, nábytku, koberců, barev a čistících prostředků (formaldehyd, chloroform, benzen, aceton atd.).

Biologická kontaminace

Její zdroje jsou jak ve venkovním prostředí (pylová zrna), tak především uvnitř budov. Zvířata chovaná v bytech bývají zvlášť často bezprostřední příčinou vzniku alergické reakce. Jejich výměšky, případně části pokožky, peří a srst se smísí s prachem, usadí se v čalouněném nábytku a v závěsech a při úklidu nebo při větrání se zvíří a dostanou do dýchací zóny. Dalším domácím alergenem jsou plísně a houby.

Použití bytových čističů vzduchu

Z výše uvedeného vyplývá, že řada látek působí především navázaná na prachové částice. Je tedy možné výrazným omezením prašnosti zlepšit vnitřní prostředí. Význam však mají takové čističe vzduchu, které odstraní alespoň 80% prachových částic. Velmi vhodné je kombinovat kvalitní čistič vzduchu s kvalitním vysavačem. U vysavače přitom není nejpodstatnější výkon, ale filtrace vzduchu.
Čističe vzduchu mají význam pouze v uzavřených prostorách. Jeden přístroj nikdy není schopen vyčistit vzduch v celém bytě. Přístrojů k čištění a vlhčení vzduchu je na našem trhu velké množství a nelze jednoznačně prohlásit jeden typ za univerzální pro všechny případy. Vždy je potřeba se rozhodovat v konkrétní situaci a vycházet z toho, co je nejvhodnější pro uživatele, kterýsi chce přístroj koupit.

zdravé bydlení • zdravá rodina 5/98 • s. 10