Alergie na pochodu


spicak.jpg (13590 bytes)

Prof. MUDr. Václav Špičák, DrSc., garant hlavního tématu tohoto čísla

Sejde-li se pár známých, určitě vždy přijde řeč na alergii. Někdo má „svědivku“ a kopřivky a neví po čem, jiný nezadržitelně kýchá, přijede-li na návštěvu ke známým na chalupu, a konečně třeba nejmladší dítě známých kamarádů má ekzém. A to jsem vynechal ještě všeobecně známá onemocnění, jakými jsou alergická rýma anebo astma.

Všeobecně se také ví, že jsou rodiny, kde se alergie usadila již v několika generacích. Bílá kniha o alergii varuje, že 30-40 % mladých dospělých Evropanů se řadí k atopikům. Není to žádné politické hnutí, ale jde o lidi, kteří mají vrozenou náklonnost k tomu, aby onemocněli některou alergickou chorobou. Jinými slovy, mají mimořádnou schopnost reagovat na některé látky (alergeny), kterých se dotýkají, které vdechují nebo které pojídají. Tuto schopnost, toto mimořádné nadání v sobě atopik nese od narození po celý život. Začátek přecitlivělosti (tak lze alergii označit) může startovat už v době těhotenství, nebo se projevit brzo po narození v kojeneckém věku. Takovým příkladem je ekzém.

Většinou dítě zareaguje na bílkoviny kravského mléka, na vajíčko. Ale už velmi brzy, ještě v předškolním věku, může na jaře a v létě zareagovat na pyly trav, stromů, obilí, plevelových bylin. Nejčastějším příznakem je kýchavá rýma, jindy záněty spojivek, které se falešně svádějí na sluníčko.

Konečně tuto trojici doplňuje astma. Stavy hvízdavé dušnosti anebo nočního kašle, které se projeví v určitém prostředí (např. doma při alergii na roztoče, na chalupě při reakci na staré peří nebo některé vzdušné plísně). Tento výčet je příliš stručný na to, aby vystihl pestrost dalších možností reakcí na potraviny, na léky, na hmyzí bodnutí, na kontakt se zvířaty, na kosmetiku, na mycí prostředky, na řadu profesních látek. ASTMA je onemocněním, které vzbuzuje respekt. Je to onemocnění chronické, může být spojeno se zvýšenou nemocností, s omezením fyzické aktivity, se zhoršením kvality života dítěte i rodiny. V naší republice je asi 600 000 astmatiků. Takový počet vytváří už nejenom medicínský, ale sociálně ekonomický problém.

To, co je velmi důležité, je skutečnost, že alergií za posledních 20-30 let u nás i ve světě přibylo a že mohou na sebe navazovat nebo nás náhle překvapit, když už si myslíme, že alergičtí nejsme. Skryté geny předků se mohou projevit.

ALERGICKÝ EKZÉM kojenců bývá prvním projevem alergie a je mimořádně rizikovým činitelem pro vývoj astmatu už v prvních pěti letech života. A to je právě jev, který označujeme jako „ALERGICKÝ POCHOD“. 40-50 % dětí s příznaky ekzému onemocní do pěti let života astmatem.

Můžeme tento pochod zastavit?

Vrozenou dispozici atopii změnit neumíme. Známe už umístění genů, které ji ovlivňují, ale to je vše.

  • Můžeme ovlivňovat prostředí, v němž člověk žije, zejména prostředí bytové a domovní
  • Můžeme ovlivňovat výživu těhotné ženy i narozeného dítěte, podporovat kojení
  • Můžeme ovlivňovat způsob života a životní návyky – např. kouření

To všechno vede ke snižování nabídky podnětů a látek, které vyvolávají přecitlivělost říkáme tomu ovlivňování senzibilizace (to je proces, při němž si organismus vytváří specifické alergické protilátky).
Dlouhá cesta, o kterou se pokoušeli naši předchůdci a pokoušíme se i my, je hledání léků, které by tento pochod alergie zastavily, přibrzdily nebo oddálily.
Je jasné, že lék, kterým bychom se pokoušeli ovlivnit např. riziko vzniku astmatu u ekzematického dítěte, musí splňovat několik důležitých podmínek:

  • je možné jej podávat nejmladším dětem, kojencům a batolatům
  • musí být bezpečný, aby jeho podávání mohlo být dostatečně dlouhé
  • mechanismus jeho účinku musí zasahovat do procesu alergické reakce.

Co je podstatou této alergické reakce? Atopik se dostane do opakovaného kontaktu s alergenem (bílkovinou z pylového zrna atd.). Jeho obranný imunitní systém zareaguje tvorbou zvláštní protilátky, které říkáme imunoglobulin E. Tato protilátka se naváže na povrch některých buněk ve sliznicích a tkáních. V tomto okamžiku je dán signál k mohutné aktivaci těchto buněk. Vytvoří se látky, které působí zarudnutí kůže, svědivost, tvorbu řídkého vodového hlenu, překrvení a otok očních spojivek, stažení svaloviny průdušek.

Intervence pomocí léků

Jednou z hlavních skupin, používaných od třicátých let v léčbě akutních alergických příznaků, jsou tzv. ANTIHISTAMINIKA. Jsou to léky, které potlačují účinek histaminu – látky, která se uvolňuje z buněk při alergické reakci. Asi většina čtenářů a čtenářek zná Dithiaden nebo Prothazin. Jsou to velmi účinné látky, ale jejich nevýhodou je, že po požití navozují často útlum a spavost. Nová generace antihistaminik tyto vlastnosti nemá. V drtivé většině případů pacienta neutlumí. Mohou se podávat jednou denně a ukazuje se, že některé z nich mají vliv i na průběh alergické reakce tím, že brzdí přísun buněk zánětu. Látkou, u níž byl popsán brzdící účinek na buňky zánětu, je cetirizin, používaný u nás jako Zyrtec.

Projekt ETAC

Cílem projektu ETAC bylo použít u ekzematických dětí z alergických rodin již v útlém věku cetirizin a sledovat, zda se u nich podaří snížit riziko vzniku astmatu. Doba léčby byla 18 měsíců.
Projekt byl zahájen v roce 1994 a probíhal v 56 centrech 13 zemí. Jedna skupina byla a je sledována také v České republice jako jediné zemi střední a východní Evropy. V současné době byly vyhodnoceny první výsledky po 18 měsících léčby. Sledovali jsme celkem 817 dětí a všechna získaná data se vyhodnocují. Byl získán nesmírně cenný přehled o způsobu života těchto rizikových dětí v daných zemích Evropy.

Hlavní výsledky

U ekzematických dětí z alergických rodin vzniká již velmi časně přecitlivělost na pyly, na roztoče a na kočičí alergeny.

  1. U ekzematiků z alergických rodin, u nichž se potvrdila přecitlivělost k pylovým a roztočovým alergenům, je vysoký stupeň rizika vzniku astmatu 43-58 %.
  2. 18 měsíční podávání cetirizinu u těchto dětí snížilo ve věkovém období do 3 a půl roku o polovinu riziko vzniku astmatu.
  3. Dlouhodobé podávání léku bylo i v tomto věkovém období zcela bezpečné.

Praktické rady

Jste-li těhotná a patříte k rizikové skupině atopiků (sama trpíte alergií nebo ve vaší rodině se alergie vyskytovala),

  • v těhotenství nekuřte
  • v domácím prostředí se nevystavujte kontaktům skočkou
  • neholdujte pojídání vajíček, ořechů a ryb
  • nespěte v peří a udržujte v bytě teplotu kolem 20° C a relativní vlhkost 40-50 %.

Máte-li dítě v prvním a druhém roce života s příznaky atopického ekzému,

  • upravte mu domácí prostředí
  • nenechte je spát vpeří
  • omezte čalouněný nábytek a koberce v pokoji, kde spí
  • vylučte kontakty skočkou
  • v domácím prostředí nekuřte
  • v prvním roce života mu nedávejte vaječný bílek
  • pokuste se co nejdéle kojit, jinak používejte „hypoalergenní mléka“.

Prostřednictvím svého praktického dětského lékaře se obraéte na alergologa k vyšetření dítěte na specifické alergické protilátky k bílkovinám kravského mléka, k vaječnému bílku, k roztočům, k pylům trav a ke kočičímu alergenu. Vyšetření je třeba opakovat na konci prvního roku života a následně dle uvážení alergologa.

Alergolog s vaším praktickým dětským lékařem rozhodne, zda je vhodné a potřebné preventivně podávat cetirizin (Zyrtec).
Znovu se potvrzuje, že je důležité, jak žijeme, jak se dovedeme bránit nástrahám našeho genetického vybavení.

POCHOD ALERGIE nezastaví zaříkávání, ale rozumné pochopení protialergických pravidel v našem způsobu života. Důležité je také to, že i mezi léky se objevují možnosti, kterých ve správně vybraných případech můžeme preventivně využít.

Prof. MUDr. Václav Špičák, DrSc.

hlavní téma • zdravá rodina 3/99 • s. 6-8