Potravinové alergie

Příjemně a dostatečně se najíst patří společně s pohybem a reprodukcí k základním projevům a potřebám života na Zemi. Mezi námi však existuje řada těch, kteří některé druhy potravin snášejí hůře, ba dokonce je nesnesou vůbec. Jsou zkrátka na potraviny alergičtí.

Je to reakce většinou na bílkovinné složky potravin. Dojde k nejrůznějším trávicím obtížím, zvracením počínaje a průjmem konče. Zrádné na tom je, že se obtíže alergického původu mohou podobat nepohodě člověka, který má porušen trávicí systém i z jiných důvodů. Může také dojít k pouhému nechutenství, pocitu nadmutí, bolestem v krajině břišní. Dalším úskalím je trvání obtíží. Pokud jsou omezené jen na určitý druh neobvyklé potraviny, na možný alergický původ pomyslí i nezkušený laik. Pokud je však osudová potravina běžná, a je proto denně na jídelníčku, nebo dokonce běžných osudových potravin je více druhů, pak pacient a dokonce i ošetřující lékař na alergický původ obtíží nepomýšlí a bludný kruh falešné diagnózy se roztáčí.

S jakým časovým odstupem můžeme očekávat reakci?

V zásadě platí od několika vteřin, přes minuty, ale není výjimkou ani několik hodin a výjimečně i několik dnů. Čím blíže se něco od prvního kontaktu objeví, tím snáze můžeme určitý konkrétní druh potraviny podezřívat. Vodítkem, kdy pomyslíme na možnou alergii, jsou obtíže, které se neomezí pouze na trávicí systém, ale projeví se i ve vzdálenějších orgánech, když se bílkovina z potraviny alergen vstřebá do krve a k reakci s protilátkou dojde třeba až v kožních cévách či cévách sliznic dýchacího ústrojí. Pak může dojít k výsevu kožní vyrážky (nejznámější jsou svědivé kopřivky) či dlouhodobějšímu poškození kůže (ekzém). V případě dýchacích cest oteče sliznice, zvýší se nadměrná produkce tekutiny (ucpaný nos, vodnatá rýma) a může dojít i k astmatické dušnosti ze stažení průdušek.

Nejbouřlivější reakce postihuje organismus jako celek, říkáme jí systémová. Alergickou reakci může vyvolat potravina i svými výpary z nadýchání mikroskopických částic nebo kontaktem přímo na kůži. Pak se podezření z alergického původu téměř jistě potvrdí. Velmi často jde o obtíže při loupání syrových brambor, krájení zeleniny do polévky, strouhání mrkve, lisování ovoce, při pálení slivovice nebo při přípravě vánočního kapra.

Kolik je potravinových alergiků?

V celém světě jsou to 2 až 3 % populace. Velké rozdíly jsou však v tom, na co. Odvisí to od národních tradic, klimatu či geografického umístění země. U nás převládá alergie na bílkoviny kravského mléka, vejce, mouky, českého ovoce (jablko, broskev), české zeleniny (mrkev, celer, petržel), koření (kopr, pepř, fenykl), českých ořechů (lískový, vlašský), máku a sladkovodních ryb.

A co dnes tak populární pokrmy ze sóje?

U nás se hojným používáním zvláště v posledních létech sója posunula na přední místo mezi potravinovými alergeny. Nelze se nezmínit o kozím mléce. Není vhodnou dietní potravinou, protože jeho bílkovinné složení je podobné bílkovině z kravského mléka a může dojít ke zkřížené alergické reakci.

Tento princip zkříženosti nalezneme také u jiných potravin především rostlinného původu. Příkladů je opravdu mnoho: jablko zkřížené s hruškou, broskví, třešní, švestkou, ale i s kiwi či bramborami, nebo celer s petrželí a mrkví, nebo arašídy se sójou, ale i jinými luštěninami, meloun s banánem a avokádem, kopr s fenyklem či pepřem apod.

Zcela samostatnou kapitolou je alergie pozorovaná bezprostředně po požití přímo v ústech. Pacient ihned pocítí pálení na patře, rtech, oteče mu sliznice, poruší se polykání. Nejčastěji je to po čerstvém ovoci, zelenině, po chroustání oříšků, po některých druzích koření. Jedná se většinou o jedince, citlivé na bílkoviny pylových zrnek tedy klasické sezónní alergiky. S léčbou je to zdánlivě velmi jednoduché. V dietě se vynechá to, nač jsme alergičtí. Ale má to několik úskalí. Předně je potřeba potravinovou alergii dobře diagnostikovat. Potraviny mohou totiž obsahovat řadu přídatných látek, které ji konzervují, barví, nebo chuťově upravují. A aby to nebylo jednoduché, může se navíc v potravině vyskytovat látka, která sama o sobě vyvolá v těle příznaky od alergických k nerozeznání kopřivku, svědění či otoky. Takovými nealergickými spouštěči jsou u nás např. jahody, kyselé okurky a makrely.

Důvěřujte odborníkovi

Diagnostiku a léčbu svěřte odbornému lékaři. Nepouštějte se do toho sami. Lékař má přece jen více zkušeností, může svá podezření ověřit kožními testy a laboratorními vyšetřeními protilátek. úskalím léčby je často nemožnost doporučenou dietu dodržet. Zkuste nejíst mléko, mléčné výrobky, vejce, moučné potraviny a syrové ovoce pokud máte tu smůlu a opravdu jste na všechno toto alergičtí. Pak je pomoc opět v rukou lékařů, někdy je nutné i lékové doporučení. Pokud je pacient ohrožen systémovou reakcí, je opět nutný úzký kontakt s příslušným odborníkem, který vás vybaví nejen cennými radami, ale i příslušným „pohotovostním balíčkem“ pro případ nouze.

Dosud jsme si neřekli, že typ potravinové alergie závisí také na věku pacienta. V dětském věku jsou mezi alergeny na prvním místě bílkoviny z kravského mléka, dále bílkoviny z vajíčka, mouky, sóje, ovoce a zeleniny zkrátka toho, co nejčastěji dětem dáváme. Proto bývá případná dieta přechodná, obvykle je omezená na kojenecký a batolecí věk. S přibývajícím věkem se objevuje alergie, dospělým více známá (ořechy, mák, celer, ovoce, sýry, alkohol, koření a v neposlední řadě mořské produkty). V těchto případech to bývá dieta celoživotní. Strategii dodržované diety by měl řídit výhradně příslušný lékař. Nelze se řídit jen pocitem a dojmy. Mohlo by dojít k nenapravitelným chybám.

Závěrem několik rad kdy nejspíše pomyslet na alergický původ pozorovaných obtíží:

  • Když je požití potraviny spojeno s nepříznivými projevy
    • v trávicím ústrojí (zde je však největší zdroj omylů), v dýchacím ústrojí (včetně nosu, hrdla, průdušek) či v kůži
    • nebo v jejich kombinaci
  • Když jsou příznaky bezprostřední řádově minuty (ale pozor opak alergii nevylučuje)
  • Když se objeví příznaky, které jsou pro alergii přímo typické (svědění, zrudnutí sliznic či kůže, kýchání, otoky)
  • Když se tyto projevy opakují po stejných či příbuzných potravinách a po jejich vynechání obtíže ustanou
  • Když víte, že jste alergik dosud na něco jiného (ekzém, astma, pylová alergie), nebo alergií trpí někdo z vašich přímých příbuzných (rodiče, sourozenci, děti)
  • Když máte sezónní pylovou alergii a začne vám vadit cokoliv z rostlinné říše
  • A konečně když se veškeré nepříznivé příznaky a projevy nedají vysvětlit jinak.

MUDr. Martin Fuchs, primář dětské kliniky, FN Bulovka

hlavní téma • zdravá rodina 3/99 • s. 10, 11