Zdraví staří

pacovsky.jpg (7691 bytes)Již dávno neplatí představa, že stárnutí je chorobný děj a že „stáří samo je nemoc“. Stárnutí je přirozený proces a stáří samo o sobě skutečně není nemocí. Ale nemoci se nějak hlásí a starým lidem často a nemálo komplikují život. Lidé proto ve svých představách vysoký věk spojují se stonáním.

Stáří má však mnoho tváří. Také podob méně nápadných, než je nepřívětivá tvář nemocí a útrap. Zakořeněné mínění se mění, aby lépe vypovídalo o skutečnosti.

Není pochyb, že mezi námi žije nemálo zdravých starých. Čím se vyznačují?

Především jsou v úplné tělesné, duševní a sociální pohodě. Na své stáří se včas dobře připravili a porozuměli si s ním. S kvalitou svého života jsou spokojeni. Vyvíjejí přiměřeně fyzické a psychické aktivity a udržují dobré sociální kontakty. Jsou soběstační. Mají věkem limitovanou funkční kapacitu, což je normální. Jsou si toho vědomi a reálně odhadují své možnosti. Vyhnuly se jim závažné choroby, které by je ovládly a jimž se musí vše podřídit. Staří zdraví mohou mít zdravotní potíže, ale naučili se s nimi žít, nepovažují je za nepřekonatelná břemena stáří. Netrápí se pro to, co nemají, ale radují se z toho, co mají. Staří zdraví jsou vlastně Molierovi „zdraví nemocní“. Jejich charakteristiku doplnil kdysi profesor Vladimír Vondráček výrokem, že by byl raději lehce churavý a šťastný než zcela zdravý a nešťastný.

Zdraví ve stáří má nevyčíslitelnou hodnotu. Není sice všechno, ale všechno bez zdraví není ničím. Zdraví ve stáří podmiňuje kvalitu života, onu „pohodu žití“. Zdraví i ve vysokém věku nabízí šance ke svobodnému výběru možností. „Užívejte svého zdraví do té míry, že je spotřebujete. K tomu je máte,“ nabádá spisovatel G. B. Shaw.

Staré latinské dopisy končívaly „Vive valeque“ „Žij a buď zdráv!“ To přeji i vám všem.

Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc.

hlavní téma • zdravá rodina 3/99 • s. 11