Zpět do jeskyní!

Byl krásný jarní den, když jsem dorazila do Ostrova u Macochy, do dětské léčebny se speleoterapií (zdravotním pobytem v jeskyních), která slouží už 16 let dětem trpícím astamatickými potížemi či jiným onemocněním dýchacích cest. Slunko se svými hřejivými paprsky opíralo do skalního převisu, ale děti pod ním se oblékaly do svetrů a větrovek, jako by je čekala výprava na severní pól. Ti větší byli navíc obtěžkáni objemnými spacími pytli a sportovním náčiním. Cíl cesty byl jednoznačný: jde se do jeskyně. A nutno říci, že pro většinu z nich to byla právě v tento krásný slunný den premiéra. Z očí vyzařovala spíše zvědavost než strach, i když někdo z těch zkušenějších varoval: „Včera tam lítal netopýr jako trysková myš!“

zr5_12a.jpg (13443 bytes) zr5_12c.jpg (7052 bytes)

Prostor jeskyně je rozdělen na „ložnici“ a „hřiště“. Hry a cvičení brání prochladnutí dětí. Po rozcvičce přicházejí na řadu hry. Volejbal, fotbal, v šeru je skryt i pingpongový stůl.

Šestiletý Filip s kopacím míčem v síťce se nebojí, spíš je zvědav, jak se hraje fotbal mezi krápníky.
„Nepamatuji se, že by měl někdo strach a bál se do jeskyně vejít,“ potvrzuje primář dětské léčebny doktor Slavík. „Stalo se, že starší bráška děsil mladšího upíry, ale už první pobyt v jeskyni strach zahnal.“
Zatímco se děti rozběhly, aby se seznámily s prostředím, které bude po tři týdny jejich domovem, našla se chvilka na odbornou úvahu. „Každý organismus vnímá vliv jeskynního prostředí jinak,“ říká MUDr. Pavel Slavík, který v minulosti působil jako alergolog v Pardubicích,“ a to je důležité vědět. Vnitřní klima, které obsahuje některé důležité prvky, je tvořeno aerosolem s vlhkostí 90-100 %. Třeba vápník tlumí zánět, hořčík zase ředí hlen. Je tam i stálá teplota mezi 7 až 8°C a malé výkyvy tlaku vzduchu. Proto nemůže být pravidlem pro všechny každodenní tříhodinový pobyt v jeskyni. O případném odpočinku pacienta rozhoduje celý zdravotnický tým, který už získal potřebné zkušenosti, a samozřejmě respektujeme i stanovisko alergologa, který malého pacienta vyslal. Děti tu mají hodně pohybu a cvičení. Je totiž velkým omylem se domnívat, že tyto děti by měly být automaticky osvobozovány od tělocviku. Důvodů, proč se dítě zadýchá, může být celá řada: prach v tělocvičně, jindy jde o pouhou netrénovanost. Současná alergologie se snaží naučit pacienty se svou nemocí vycházet. U nás se plave, bruslí, sáňkuje, běháme po hřišti, jezdíme i na koních. Sport není na závadu.“

zr5_12b.jpg (9107 bytes)

„Jeskyně žije,“ říká primář léčebny dr. Slavík. „Neustále musíme sledovat veškeré změny, k nimž v zemských dutinách dochází.“

Speleoterapie je dnes doplňkem léčby

Speleoterapii nelze považovat za samospasitelnou metodu, ale je vhodným doplňkem celoroční léčby, tak jak ji stanovil lékař. Je zajímavé, že první zmínky o ní známe už z antiky. Ale první vědecká práce vznikla až po druhé světové válce na základě zkušeností pacientů ukrývajících se při náletech v jeskyních. Dnešní praxe se opírá o nedávný experiment, jehož se účastnily dvě skupiny pacientů. První pobývala v jeskyni denně, druhá jen jedenkrát v týdnu. Výsledky ukázaly překvapivě pozitivní změny v imunitním systému prvé skupiny.

Mezinárodní spolupráce

Při Speleologické unii, poradním členu UNESCO, vznikla Stálá komise pro speleoterapii, jejímiž členy je i Česká republika. Právě v Ostrově u Macochy byla ve spolupráci s Norskem před třemi lety založena nadace ASTMA 2000, sanatorium pro astmatické děti. Její snahou je vybudovat dobře fungující komplex, který bude přístupný všem, kdo tuto terapii potřebují. Součástí plánu je i dokončení úprav v další, Císařské jeskyni, která je rovněž vhodná pro léčbu.

Dr. Jaroslava Sladká

reportáž • zdravá rodina 5/98 12