Jak předcházet alergiím?

Nejen ze zpráv z rozhlasu, televize i tisku, ale i z vlastní zkušenosti víme, že alergií neustále přibývá, takže v současné době postihují kolem 15 20 % populace. Je možno těmto nemocem předcházet a chránit se před nimi? O odpově“ jsme požádali doc. MUDr. Víta Petrů, CSc., vedoucího lékaře oddělení dětské alergologie a klinické imunologie nemocnice Na Homolce v Praze.

Alergická onemocnění jako astma, ekzém nebo senná rýma vznikají působením různých alergizujících látek zevního prostředí na lidský organismus. Proč ale tyto choroby postihují jen někoho, když škodlivé vlivy působí na všechny?

K tomu, aby došlo k vzniku alergického onemocnění, musí být lidský organismus vystaven vlivu různých alergizujících látek zevního prostředí, jako jsou pyly, roztoči, plísně, zvířecí a potravinové alergeny. Pokud je zároveň organismus vlivem svých dědičných vlastností předurčen k alergické reakci, mohou další nepříznivé vlivy, jako jsou např. škodliviny ovzduší, infekce, poruchy imunity a stresy, přispět k tomu, aby se alergie projevila.

ordinace.jpg (21613 bytes)

MUDr. Vít Petrů ve své ordinaci

Lze dělat něco pro to, aby se riziko vzniku alergického onemocnění snížilo na minimum? Vždyť za zdědění sklonu k alergii nikdo z nás nemůže a nepříznivým vlivům okolí se také jen těžko můžeme bránit.

Existují určitá preventivní opatření, která zmenšují riziko vzniku alergie. Ta by měla být uskutečněna především v „alergických“ rodinách, kde toto riziko je větší než v běžné populaci. Pokud v rodině a nejbližším příbuzenstvu nikdo alergií netrpí, je riziko vzniku nemoci u dítěte zdravých rodičů asi 10 procent. Pokud jeden z rodičů je alergik, stoupá riziko na 30 procent, a pokud jsou alergiky oba, na 50 procent. V případě, že oba rodiče jsou postiženi stejným typem alergického onemocnění, je jejich dítě ohroženo vznikem alergie až v 70 procentech.

Jak se prevence alergie provádí a kdy je s ní třeba začít?

Nejdůležitějšími alergeny, působícími na vyvíjející se plod v děloze matky a potom hned na narozené dítě, jsou některé složky potravy, roztoči, domácí prach a alergeny zvířecí. Proto základním preventivním opatřením musí být jednak vytvoření zdravého domácího prostředí, do kterého se dítě narodí, a dále správný výživový a zdravotní režim.

Jak upravit domácí prostředí?

V domácím prostředí stráví malé dítě 90 procent času. Proto je nutno upravit byt tak, aby v něm nebyly zdroje příznivé roztočům. Je třeba odstranit koberce a různé přehozy a podlahové rohože ze zvířecí srsti nebo s vysokým chlupem. Vyměnit staré molitanové matrace, péřové polštáře a přikrývky. Často větrat, nepřetápět byt přes 20 stupňů a udržovat správnou vlhkost kolem 40-50 procent. Denně uklízet a často vysávat byt účinným vysavačem. V ložnici mít čističku vzduchu, která pohlcuje polétavý prach, na jehož povrchu jsou alergeny zachyceny. Je prokázáno, že velmi agresivními alergeny jsou alergeny domácích zvířat, především koček a psů. V rodině, která chce provést zodpovědně protialergickou prevenci, se nesmí žádné zvíře vyskytovat.

A jak je to se správnou výživou matky a dítěte?

Výživa těhotné ženy musí být odlišná od běžného způsobu. Po celou dobu těhotenství a také i po porodu během kojení je nutno z jídelníčku vyřadit kravské mléko a další snadno alergizující součásti potravy jako vejce, ryby, ořechy, sóju, citrusy a ryby. Narozené dítě je třeba co nejdéle plně kojit. Do 6 měsíců věku není nutno kojence ničím přikrmovat. Po ukončení kojení je vhodné živit děti hypoalergenními mléky. Náhrada mlékem kozím nebo sójovým není vhodná, protože alergizují stejně silně jako mléko kravské. Ve výživě dítěte do konce prvního roku života by neměla být vejce a mouka. Do 2 let není vhodné podávat ryby, citrusy a ořechy včetně sóje.

V mnoha domácnostech se kouří. Jak se stavět k této problematice?

Pasivní inhalace tabákového kouře dětmi stejně jako kuřáctví těhotné ženy jsou rizikovým faktorem, který zhoršuje plicní funkce. Zvyšuje možnost vzniku infekcí dýchacích cest, alergizaci i pozdější rozvoj astmatu. Takže souhrnně a krátce řečeno: nekouřit, nechovat domácí zvířata, změnit výživové stereotypy, vytvořit v rodině zdravé životní prostředí a pohodu. Snadno se to řekne, ale těžko provádí. Přitom zdraví dětí za to stojí. Nemyslíte?

Za rozhovor poděkovala dr. Eva Křížová

rozhovor • zdravá rodina 3/99 • s. 16