Americké putování

 

vegas.jpg (31721 bytes)

Výherci soutěže s šéfredaktorkou Zdravé rodiny před „svým“ hotelem v Las Vegas.

Los velké soutěže čtenářů Zdravé rodiny o cestu do Ameriky pro dvě osoby byl 25. listopadu loňského roku v přímém televizním přenosu příznivý Janě Bílkové z Víru v okrese

 Žďár nad Sázavou. Nevěřila tomu možná ještě na letišti, kam ji počátkem ledna tohoto roku přišla doprovodit celá rodina, aby pořídila na video pečlivý dokumentární záznam jejího odjezdu.

Janu Bílkovou i jejího přítele čekal pobyt v apartmá luxusního Quality hotelu v arizonském Phoenixu, kde v lednu právě začínalo jaro, což v arizonském podání znamená, že ve venkovním hotelovém bazénu se dá koupat jen do půl páté odpoledne, kdy sluníčko hřeje jako u nás v červnu. Venkovní teplota je kolem dvaceti pěti stupňů Celsia.

„Zima roku 1998 byla výjimečná“, řekla nám manažerka hotelu energická mladá dívka, která do Arizony utekla, stejně jako mnozí její krajané, před rozhořívajícím se válečným konfliktem v Chorvatsku.

„V čem byla výjimečná?,“ ptáme se. „V prosinci půl hodiny sněžilo.“ Arizona je v zimě turistickým rájem. Exotické pouště s dvoumetrovými kaktusy, divoké stezky vedoucí krajem Apačů, dřevěná města starého divokého západu jak vystřižená z westernů – v tamních saloonech si můžete kromě jiného dát i steak z bizona nebo smaženého chřestýše – to všechno jsou dokonalé příležitosti pro výlety, na kterých si můžete být jisti, že se po celou dobu budete hřát na slunci. Zatažená obloha nebo dokonce déšť je tu něco tak výjimečného, že kdyby se snad na obloze objevil mrak, profesoři ve školách přeruší vyučování a půjdou ho ukázat svým žákům.

To všechno dělá Phoenix – centrum Arizony – místem, kam denně přicházejí noví přistěhovalci. Důchodci, kteří zde chtějí strávit klidné stáří v příjemném klimatu, imigranti, všichni, kteří cítí příležitost, kterou jim přinese rozvíjející se turistický průmysl.

Zatímco sever i střed Spojených států počátkem roku sužovala krutá zima, sněhová bouře v Chicagu byla vyhlášena živelnou pohromou, odlety letadel z New Yorku i Washingtonu byly kvůli mrazu a sněhovým vánicím zpožděny o hodiny a hodiny, obyvatelé Arizony si v košilkách s krátkým rukávem mohli užívat života jako snad nikde jinde na severní polokouli.

Výherci soutěže čtenářů Zdravé rodiny měli ovšem kromě možnosti relaxovat v ideálním klimatu slíbenou také cestu na sever Arizony ke Grand Canyonu a přelet do nevadského Las Vegas, nejbizarnějšího města světa, mekky hazardu i pitoreskní velkozábavy konce tisíciletí. Jak své výlety prožívali?

„Proč je život v jižní Nevadě lepší než kde jinde?“ ptají se v reklamách po celé Americe. A hned odpovídají: „Je tu teplé, slunečné klima. Slunce v Las Vegas svítí průměrně 310 dní v roce. Životní náklady tu patří k nejnižším v Americe. Neplatí se tu daně z příjmu státu Nevada, nejsou tu daně z nemovitostí, darovací ani dědické daně.“

Proč všechny tak usilovně lákají do vzrušujícího ráje Las Vegas, ať už jako turisty nebo nové osadníky? Protože my všichni, kteří chceme Las Vegas vidět, kteří v něm chceme hazardovat nebo dokonce žít, jsme pohonnou hmotou této stále ještě bouřlivě se rozvíjející megapolis byznysu založeného na zprostředkování zábavy davům. Naše útraty a naše prohry přinášejí peníze pro další investice.

Výherci soutěže Zdravé rodiny byli ubytování v nedávno otevřeném a zatím nejluxusnějším hotelu a kasinu s názvem Bellagio. Odtud podnikali své průzkumné cesty po Las Vegas, aby zjistili, co je na něm tak zázračného, že sem opravdu ročně přijíždí přes třicet miliónů turistů.

A co tedy dělá Las Vegas výjimečným? Přehuštění kasin na minimální ploše. Každé z nich přitom stojí o to, abyste do něj zašli. Jak vás, proboha, dostat právě do jednoho určitého kasina? Jak zařídit, abyste neprohráli své peníze jinde? Proto se inzeruje, jde se s cenami dolů, nabízejí se slevy a služby zdarma. úplatky pro hráče, aby prohrávali na místě, které tyto pozornosti poskytuje.

kasino.jpg (32038 bytes)

Kasino Císařský palác. Jana Bílková a její přítel neprohráli ani cent.

„Americké superstars. Přijď se podívat na naše bílé tygřice,“ láká vás první kasino na Stripu, hlavní ulici města.
„Megajídlo! Maximum legrace! Drinky zdarma!“ holedbá se druhé kasino.
„Naše hrací automaty vrací přes 98 %. Žádné jiné kasino ve městě nenabízí lepší obchod!“ upozorňuje třetí kasino.
„Platíme 3,7 miliónu dolarů vítězům každý den. Lidé milující hrací automaty hrají v našem kasinu!“ hlásá čtvrté.
„Naše kasino prezentuje bufet, všechno, co můžeš sníst, za pět dolarů!“ vytahuje se i s pomocí fotek obřích bifteků, ocasů z humrů, nohou z aljašských královských krabů, barevné duhy všech druhů zeleniny i tropického ovoce páté kasino.

Ale to všechno zdaleka nestačí. Nabídla jídla, pití, hracích automatů i rulet je v podstatě srovnatelná. Čím tedy dostat turisty právě do jednoho určitého kasina?

Erotickými revue s dívkami nahoře bez? Velkými hvězdami showbyznysu? Ani to nestačí. Co zbývá? Jedině atrakce, které ostatní kasina nedokáží napodobit. Stále úžasnější prostory a stále fantastičtější zábavy.

Kasina a hotel Cézarův palác představují staré římské město s antickým sochami, které se jednou za hodinu pohybují a mluví, to vše s umělou oblohou, abyste neměli pojem o čase. A když ani to nestačilo, přidali vloni ohnivou velkoshow s názvem Zničení Atlantidy.

Kasino a hotel New York jsou replikou slavných newyorských mrakodrapů, to vše doplněné sochou Svobody, Brooklynským mostem, a obtočené horskou dráhou, na které dnem i nocí úpí hrůzou turisté.

Kasino a hotel Excalibur jsou pohádkovým hradem s věžemi a cimbuřími, kýčem v jásavých barvách, lákajícím návštěvníky Las Vegas na rytířské turnaje.

Kasino a hotel Luxor jsou replikou egyptské pyramidy se sfingou hlídající vstup. Jak Američanům docházejí vlastní nápady, berou to nejzajímavější ze světa. Teď právě stavějí kasino Paříž s „pravou“ Eifellovou věží a Vítězným obloukem a kasino Benátčan s Dóžecím palácem a proslulou benátskou zvonicí. Postupně tak, místo aby cestovali za poznáním zázraků jiných civilizací, zajedou si do Las Vegas, kde budou mít repliky jednotlivých památek v umělém světě prošpikovaném kasiny.

canyon.jpg (27683 bytes)

Konečně pryč od té podivné civilizace v náručí Grand Canyonu

Ale i to má něco do sebe. Jak úžasně jsme se pak v kontrastu k Las Vegas cítili u Grand Canyonu, v němž je všechno pravé, nekašírované, bez světel, blikání, zvonění, cinkání hracích automatů. V tom skutečném přírodním chrámu dlouhém tři sta padesát kilometrů, širokém místy až třicet kilometrů a hlubokém tisíc osm set metrů, tak rozdílném od lasvegaských katedrál byznysu. Tady snad každý skloní hlavu před opravdovým, nefalšovaným bohatstvím Ameriky.

Radek John

reportáž • zdravá rodina 3/99 • s. 4, 5