Lepší vzduch nad severem Čech

O severních Čechách a zejména o Krušnohoří se vžila u nás i v zahraničí představa, že patří k ekologicky nejvíce postiženým oblastem v Evropě. A jak už tomu tak bývá, člověk jen velmi pomalu upouští od toho, co se jednou v jeho mozku pevně zakořenilo. Málokdo u nás, ba dokonce i v oblastech, kterých se to bezprostředně týká, ví, jak se v posledních několika letech v tomto regionu zlepšilo ovzduší, i když je toho při odstraňování ekologických škod z minulosti stále ještě dost co napravovat. Velkou roli v tomto pozitivním vývoji sehrál zákon, který do konce letošního roku stanoví dosažení přísných emisních limitů. Ale ani ten sebelepší zákon by nic nezmohl, kdyby ho lidé a podniky nedodržovali. Jen akciová společnost ČEZ, která vyrábí přibližně tři čtvrtiny veškeré elektrické energie v České republice, vynaložila na realizaci svého ekologického programu a odsíření elektráren přes 40 miliard korun. A spolu s ní byť v menších objemech a částkách se na zlepšování ovzduší podílejí stovky dalších výrobců i tisíce drobných uživatelů. Jak se to všechno již dnes projevuje v jedné z dříve nejvíce postižených oblastí na Ústecku?

zr5_15a.jpg (15647 bytes)

Poloha Ústí nad Labem napomáhá vzniku smogových situací

Třikrát méně obsahu síry než před 10 lety

Krajská hygienická stanice v Ústí nad Labem sídlí v areálu nemocnice ve čtvrti Bukov vysoko nad středem města a starší zástavbou, která se šíří z údolí Labe na úbočí okolních kopců a hor. MUDr. Eva Rychlíková je vedoucí oddělení monitoringu zdravotního stavu ve vztahu k životnímu prostředí. Za tímto složitým názvem se skrývá činnost, která na konkrétních číslech dokládá to, co vnímavý občan tuší, když dýchá venkovní vzduch, dívá se na nedaleké hřebeny Krušných hor anebo chutná pitnou vodu z vodovodního kohoutku. Program monitoringu probíhá v celorepublikovém měřítku již šestým rokem a Ústí nad Labem se podílí na všech šesti hlavních projektech sledování ovzduší, pitné vody, hluku, výživy, geotechnických ukazatelů životního prostředí a demografického vývoje. Dr. Rychlíková má přitom na starosti nejen údaje z ústeckého okresu, ale je zároveň gestorem za celý Severočeský kraj. Pokud jde o ovzduší, naměřené údaje hovoří jasnou řečí: v roce 1987 obsahoval krychlový metr vzduchu v Ústí nad Labem v průměru 104 mikrogramy oxidu siřičitého, v roce 1997 to byly již jen 34 mikrogramy. Podobný vývoj byl zaznamenán i v dalších oblastech severních Čech, včetně těch nejvíce zamořených. A netýká se to pouze oxidu siřičitého, ale i polétavého prachu, oxidu dusíku, arzénu a dalších zplodin.

zr5_14a.jpg (12689 bytes)Na Mírovém náměstí v centru města si lze přečíst aktuální údaje o ovzduší   zr5_15b.gif (8016 bytes)Graf poklesu oxidu siřičitého v severních Čechách

V posledních letech v Ústí nad Labem onemocnělo na nemoci horních cest dýchacích ročně 45 osob z 1000 obyvatel, což byl přibližně celostátní průměr. To znamená, že v polovině okresů naší republiky bylo více nemocných s chřipkou, angínou či průduškami než zde. MUDr. Rychlíková shrnuje výsledky práce svého oddělení do věty, že evidentně dochází ke snižování koncentrace škodlivin v ovzduší; vedle nesporného vlivu odsíření nepříliš vzdálených elektráren na tom mají, pokud jde přímo o stav ovzduší v Ústí nad Labem, hlavní podíl místní zdroje teplárna, chemička a domácnosti ve městě.

Děti jsou méně nemocné

Pediatrička MUDr. Eva Bělíková má v kartotéce na 1.750 dětí z Bukova a některých přilehlých čtvrtí severočeské metropole. Obvody praktických lékařů zde jsou zpravidla větší než např. v Praze nebo jiných místech republiky, protože z absolventů medicíny jen málokdo chtěl jít do Severočeského kraje. MUDr. Eva Bělíková pochází z Prahy a v Ústí nad Labem je od roku 1971. Nejprve nastoupila do krajské nemocnice, přes 20 let má již svůj obvod. Jak jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, s dětmi to umí a ty ji mají stejně jako jejich maminky rády.

zr5_14b.jpg (8844 bytes)

MUDr. Eva Bělíková ve své ordinaci

MUDr. Bělíková říká, že ovzduší zde bylo hrozné. Když nastal podzim, začaly inverze a smog a tak tomu bylo téměř bez přestání až do jara. Podle jejích slov se již efekt odsiřování elektráren dostavil. Vidí to i na svých malých pacientech počet akutních respiračních onemocnění klesá. Zato alergie stoupají, a to i na kontaktní alergeny, jako je kov, aviváže anebo prací prášky. Nejobvyklejšími jsou sice stále inhalační alergie na prach, pyl a roztoče, ale přibývá i počet alergií na potraviny, především na kečupy, protlaky a různé druhy ovoce a zeleniny.
Od revoluce a od zahájení odsiřovacího programu se vzduch v Ústí nad Labem zřetelně zlepšil. Zdejší chemička sice ovzduší stále ještě kazí, horší vzduch se ale nanejvýš drží již jen v údolí Labe a Bíliny. Ještě před několika lety byl smog i na kopcích teď tam už ale není.
MUDr. Eva Bělíková si v Ústí nad Labem zvykla a líbí se jí zde. Je tu, jak říká, nádherná krajina a teď, když už nejsou tak časté inverze, jsou možné krásné procházky. Je zde i práce, která ji baví. A pro její děti, které se v Ústí narodily, je to jejich domov.

Dr. Jiří Halousek

životní prostředí • zdravá rodina 5/98 • s. 14 – 15