Když se řekne psychosomatika

gregor.jpg (4385 bytes)Prof. MUDr. Ota Gregor, DrSc.

„Psyché“ je starořecké slovo a znamená „duše“, „soma“ je rovněž starořecké slovo a znamená „tělo“. Psychosomatika je o tom, jak ovlivňuje naše duše naše tělo. I obráceně. Jak dovede tělo ovlivnit duši každého z nás.

Mezi tělem a duší existuje stálá, tichá, většinou nevědomá komunikace. Ve zdraví i v nemoci. Někdy převládnou naše city, city krásné i city kruté. Někdy je dobré, když promluví rozum. Naše „já“ se pokouší o dynamickou rovnováhu mezi citem a rozumem.

A psychosomatika v nemoci? Jednou máme obtíže tělesné (somatické), jindy nás trápí i bolavá duše (psyché). Někdy nás trápí psychický stres. A jindy nás obtěžuje tělo i duše. Někdy se „hádá“ duše s tělem. Pak dochází k porušení psychosomatické rovnováhy nebo dokonce k psychosomatické chorobě. Psychosomatické obtíže vyžadují citlivý přístup lékaře k celému postiženému „já“ klienta či pacienta. Člověk stůně vždy celý, nikoliv pouze jeho jeden orgán. Ono „vzácné putování“ těla a duše je věrné a celoživotní společné putování, ve zdraví i v nemoci.

V nemoci by mělo být hlavní myšlenkou lékaře věnovat pozornost tělesné i psychické stránce pacienta. Pacient často netuší, že má bolavou duši, ale tuto bolest cítí třeba v žaludeční krajině.

Je zajímavé, kolik lidových rčení vyjadřuje psychosomatické souvislosti třeba se žaludkem: „To nemohu spolknout. Od rána mi leží v žaludku. Obrací se mi z toho žaludek. Byl tam pečený vařený. Samou láskou by ji snědl. Sněz, co sis nadrobil. Chodí stále kolem horké kaše. Je jako nedopečená.“ Tato lidová rčení jsou mnohem starší, než se psychosomatika stala vědním lékařským oborem, který dnes má mezioborový charakter.

Je proto zapotřebí zajímat se o pacientův způsob života, o jeho životní styl. Z mnoha zkušeností vyplývá, že pro psychosomatické pacienty má kromě léčby pomocí léků velký význam také působení osobnosti lékaře. Bylo by dobré, kdyby pacient poznal, že se lékař dovede vcítit do jeho problémů, že chápe jeho situaci a má o něho nejen odborný, ale i lidský zájem.Ve vztahu pacienta s praktickým lékařem nejde o vztah tržní, ale o vztah lidský. Japonské přísloví praví, že vlídné slovo hřeje celou zimu. Přímá komunikace s lékařem z očí do očí je důležitou součástí léčby. V jedné medicínské knize jsem našel zajímavý rozhovor:

„Dobrý den,“ pozdravil malý princ. „Dobrý den,“ odpověděl počítač. Byl to totiž počítač, který se měl nemocných vyptávat, co jim chybí. „Proč mi kladeš otázku ty, a nikoliv lékař?“ zeptal se malý princ. „Je to velká úspora času,“ odpověděl počítač. „Jiné počítače to vypočítají. Lékař si tím totiž ušetří týden co týden 155 minut.“ “ A co dělá s těmi 155 minutami? Jestliže by můj lékař měl opravdu nazbyt 155 minut, přál bych si, aby aspoň část z nich věnoval mně a hovořil se mnou místo tebe!“ Je to sice vtipné, ale ukazuje to důležitost osobního kontaktu lékaře s pacientem.

Psychosomatickými poruchami trpí mnoho lidí, a proto přicházejí ke svému praktickému lékaři. Jde o živou a neustále se vyvíjející interakci dvou lidských bytostí. Ta je na jedné straně formována medicínskými znalostmi, zkušenostmi, obratností i laskavostí lékaře, ale na druhé straně také osobností pacienta, jeho životní situací a jeho zdravotním stavem. Je důležité, aby pacient věděl, že lékař svým chápavým postojem a pohledem z očí do očí dává najevo, že jeho srdce pacienta vnímá. Není to lehký úkol, je to velmi těžká součást lékařské specializace. Lékař totiž musí dešifrovat onu „řeč o něčem jiném“, kterou mu prostřednictvím tělesných obtíží pacient nabízí. Čím dále tím více se potvrzuje, že v lékařství je většina případů psychosomatického charakteru. Duše a tělo patří k sobě.

Když bolí duše

Co to je „bolavá duše“? Často jde o emoce chronické anebo silné akutní stresy, někdy hluboce zapuštěné v podvědomí. Dnes patří k velmi častým bolesti v zádech, v kříži či v jiné části páteře nebo bolestné napětí v šíji. Na první pohled se zdá neuvěřitelné, že by měla bolavá duše co dělat s bolestmi v krajině páteře. Ale posuďte sami:

Nedávno poslal praktický lékař po důkladném vyšetření do psychosomatické poradny pacientku, kterou řadu let trápily bolesti v kříži. Ona ani její lékař si nemohli vysvětlit, proč někdy má tyto bolesti, i když nezvedá nic těžkého, a jindy, když se vrací s velkým nákupem, bolesti nemá. Při podrobném rozboru jejího životního stylu vyšlo najevo, že bolesti přicházejí obvykle několik dní před návštěvou její snachy, a pak zejména v průběhu jejího několikadenního pobytu u ní. Obvykle se dostaly do konfliktu, který vyústil v nepříjemnou hádku, a přitom nic neřešil. Pacientka se dostávala do stresové situace, které se začínala bát už dávno před návštěvou své snachy a ono místo v křížové krajině bylo u ní jakýmsi „seismografem“, ozývajícím se v důsledku emočního napětí z očekávaného konfliktu. Tímto příkladem jsem vám chtěl přiblížit situace spojené s psychosomatickými obtížemi, abyste sami mohli odhadnout přítomnost skrytých příznaků, vyhledali včas lékaře a poradili se s ním. Důležité je, abyste uměli popsat své obtíže, popřípadě své obavy či pocity, měli plnou důvěru ke svému lékaři a nestyděli se mu sdělit, že vás asi nejvíce trápí bolavá duše. Chtěl jsem vám přiblížit problematiku dynamické, pohyblivé rovnováhy psychosomatiky, a to hlavně při poruše této rovnováhy, a ukázat, že taková porucha se týká vždy člověka celého a nikoliv pouze jednoho orgánu. Ono staré přísloví „ve zdravém těle zdravý duch“ platí dodnes.

Prof. MUDr. Ota Gregor, DrSc.

hlavní téma • zdravá rodina 2/99 • s. 6-7