Tradiční čínská medicína

Čína je kolébkou množství nejrůznějších vynálezů a objevů, které lidstvo, byť v dokonalejší formě, dodnes využívá. Jedinou oblastí, které se civilizace a technický pokrok prakticky nedotkly, je Tradiční čínská medicína (TČM). Obor s mnohatisíciletou historií, detailně propracovaný díky nahromaděným poznatkům a zkušenostem tisíců lékařů-terapeutů, který stále více přitahuje pozornost odborné i laické veřejnosti na celém světě. V samotné Číně nepovažují za zvláštnost, že zde TČM studuje i mnoho cizinců. Před několika lety mezi ně patřili lékaři Petr Hoffmann a Jozef Lucký. Dnes už TČM aplikují v České republice.

Jsou metody a postupy TČM využitelné i v našich evropských podmínkách?

P. Hoffmann: Člověk, ať žil před staletími anebo žije dnes kdekoli na světě, má stále stejný mechanismus látkové výměny a jeho duševní stavy ovlivňují tělesná onemocnění a naopak. Stejně neblaze působí na lidský organismus civilizační faktory a nezáleží na tom, zda jde o Čecha nebo Číňana.

My nezasvěcení mnohdy pohlížíme na diagnostické metody a léčebné postupy TČM s rozpaky. Někomu připadají na moderní dobu málo vědecké, jinému obtížně realizovatelné, dalšímu záhadné.

J. Lucký: TČM je uceleným systémem, který nemocného sleduje komplexně a nesnaží se léčit například jen jeho nemocná játra, žaludek, deprese, menstruační bolesti nebo infekci. Hledá souvislosti a usiluje o pochopení a poté i odstranění příčin vzniku nemocí.

Jaká vyšetření a léčba jsou pro tuto medicínu typické?

J. Lucký: Opírá se nebo chcete-li staví na úzké spolupráci s pacientem. Lékař, aby detailně prozkoumal a pochopil podstatu nemoci, využívá škálu metod, z nichž některé mohou laikovi připadat jako šarlatánské. Jde však o propracované a věky prověřené speciální diagnostické postupy. Ty odborníkovi umožňují složit si mozaiku příčin nemoci, kterou pak překrývá stejně přesnou mozaikou sestavenou z léčivých bylin a léčebných praktik. K vyšetřovacím metodám například patří diagnostika pacientova jazyka, vyšetření pulsu, sledování jeho mimiky, tempa a čistoty hlasu a podobně. Součástí terapie jsou i odpovědi nemocného na přesně formulované otázky týkající se všech projevů jeho organismu, životosprávy a tak dále.

P. Hoffmann: V léčbě dominují byliny, jež tvoří celé tři čtvrtiny léčebného „arzenálu“. Pro pacienta je bylinná léčba příjemnější než například akupunktura, protože není bolestivá, a přitom je velmi účinná. Dalšími postupy jsou masáže, úprava diety a speciální gymnastická cvičení. Ta jsou spíše zaměřena na získání duševní rovnováhy a vnitřního klidu.

Když hovoříme o nezastupitelnosti bylin v TČM, nevystačili bychom si u nás s našimi bylinami?

J. Lucký: Nelze tvrdit, že čínské léčivé byliny jsou a priori lepší než naše. Bylinkářství se ale tady rozvíjelo na lidové úrovni a vzhledem k roztříštěnosti Evropy ani nemohl vzniknout ucelený systém jako v Číně, kde každý lékař považoval za povinnost sepsat podrobný lékopis, v němž zúročil své celoživotní poznatky a zkušenosti s léčbou tou kterou bylinou či bylinnou směsí. Na čínských univerzitách se TČM vyučuje nepřetržitě již od šestého století a poznatky o působení bylin na lidský organismus jsou přesně „zmapovány“ a ustálené. V praxi jde pouze o správné složení bylinných směsí. Jednotlivé byliny ve směsi obsahují množství přírodních látek, kterými lze příznivě ovlivnit mnohé negativní projevy v celém těle tak, aby nedošlo k poškození organismu nepříznivými vedlejšími účinky.

Takže užívání čínských bylin je vlastně pití odvarů?

P. Hoffmann: To je jedna možnost, ale vzhledem k časové náročnosti jejich přípravy a také vzhledem k nepříjemné chuti některých z nich vyráběli lékaři už ve staré Číně různé pilulky z drcených bylin. V dnešní uspěchané době jsou právě bylinné pilulky WAN ve světě velmi populární a jejich užívání dávají lidé jednoznačně přednost před pitím odvarů. Navíc jsou chuťově neutrální. Bylinné směsi se však dají aplikovat i ve formě náplastí, kdy se extrakt vstřebává do postižené tkáně. Bylinné náplasti se používají při akutních i chronických bolestech kloubů, svalů, vazů, šlach, krční páteře, zad, kolen, tenisových loktů, při pohmožděninách a výronech.

S jakými potížemi se na vás lidé obracejí?

J. Lucký: Přicházejí ti, kteří trpí tzv. psychosomatickými nemocemi. Podle TČM je duševní nerovnováha příčinou tří čtvrtin všech nemocí. Člověk s narušenou psychickou pohodou je vnímavější k infekcím, alergiím, bolestem pohybového aparátu, je přepracovaný, trpí migrénami, nespavostí, předčasnými projevy stárnutí, těch obtíží je skutečně mnoho. Hlavní důraz TČM klade na prevenci. Speciálně volenými metodami lze přesně určit, jak se bude nemoc, byé ještě v latentním stadiu, vyvíjet. Typickým příkladem jsou klimakterické obtíže, které Číňané přirovnávají k vysychání mízy u stromů a pomáhají ženám doplnit tuto „mízu“ bylinným preparátem ZHI BAI DI HUANG WAN, jenž upravuje hormonální nerovnováhu, látkovou výměnu, navozuje psychickou pohodu, předchází odvápnění kostí.

Jakou má TČM perspektivu na prahu třetího tisíciletí?

P. Hoffmann: Domnívám se, že u nás bude trendem citlivé skloubení našich moderních medicínských metod s tradičními ku prospěchu pacienta. Ostatně, tyto tendence jsou dnes patrné v celém světě.


Bližší informace a zásilková služba: TCM Bohemia, s.r.o., Klaricova 8, 370 04 České Budějovice, tel./fax: 038/731 43 10

lékař radí • zdravá rodina 2/99 • s. 15