Slovo o slově

pacov.jpg (4704 bytes)

99.jpg (3000 bytes)Letošní poslední rok tohoto tisíciletí vyhlásila Světová zdravotnická organizace Rokem stáří. Odborníci považují za staré osoby nad 75 let. Věkovou kategorii nad 60 let označují jako „vyšší věk“ nebo „třetí věk“ a nad devadesát jde o dlouhověkost. Jednotlivé kategorie nejsou sice sourodé, ale mají charakteristické skupinové znaky a také rozdílné potřeby. Každé slovní označení má vypovídající funkci. Staří lidé jsou součástí každé společnosti a stále jich přibývá. Právem vyžadují pozornost.

Někdy se chováme, jako bychom se za pojem „starý“ styděli, a mnozí v něm slyší hanlivý podtext. Způsobuje to nesprávné mínění, že staří lidé už nemají žádný vliv, že jejich role skončila a že ujídají ze společného koláče. Proto také veřejnost přijímá pojem „senioři“ jako důstojnější označení pro staré.

Čeština umí vystihnout naše postoje ke starým lidem: stařečkové, starouškové, staříci a stařenky. V pohádkách vystupují moudří stařečkové, laskavé stařenky, i Smrt kmotřička se někdy chová jako tichá a hodná babička. Existují však i názvy nevlídné: baba na rozdíl od bába, ježibaba, dědek či senilní žvanil.

Pojem přestárlý je urážlivý

Přestárlá je jabloň, která neplodí a musí být poražena, přestárlá je technická konstrukce, která je nebezpečná a musí být zbourána. Člověk však nemůže být nikdy přestárlý. Zdaleka jsme nedosáhli teoreticky odhadnutého věkového limitu. Nejhroznější je však neetický výklad, že přestárlý člověk již příliš dlouho žije, je přebytečný, neužitečný a překáží.

Slova mají různé funkce. Jsou také svědectvím o vztahu lidí k lidem. Správně pochopené stáří a postoje k němu ctí zdravou společnost. Ta považuje staré občany za svou nedílnou součást a také tak se k nim chová. Právě o tom je nadcházející Rok stáří.

Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc.

zprávy • zdravá rodina 2/99 • s. 9