SYSTÉMOVÁ ENZYMOTERAPIE

SYSTÉMOVÁ ENZYMOTERAPIE
Seriál v rámci cyklu České televize „O zdraví“

Od 2. 10. zahájila ČT vysílání dvanáctidílného seriálu o systémové enzymoterapii. Jde o moderní léčebnou metodu, která se opírá o přesné zásahy proteolytických (bílkoviny štěpících) enzymů do klíčových procesů v celém organismu. Hlavním a nejznámějším lékem systémové enzymoterapie je Wobenzym.

Časopis Zdravá rodina počínaje tímto číslem zveřejní do konce roku tři zvláštní přílohy věnované tomuto seriálu, který hlavní důraz klade na konkrétní zkušenosti pacientů a lékaře.

Rozhovory otištěné v jednotlivých dílech byly získány během natáčení, jsou ovšem podrobnější a obsáhlejší, protože televizní vysílání má pouze omezený časový rozsah.

Součástí televizního seriálu je také velká soutěž Klíč ke zdraví.

Hlavní výhra: zájezd pro dvě osoby na Floridu. Doprovod přislíbila šéfredaktorka Zdravé rodiny Zlata Adamovská se svým manželem Radkem Johnem, kteří mimo jiné chtějí spolu s hlavními výherci navštívit na Floridě Lucii Bílou. Pro další vylosované výherce je připraveno 100 věcných cen. 10 soutěžních otázek je průběžně zveřejňováno v jednotlivých dílech seriálu o enzymoterapii v pořadu „O zdraví“ České televize. Všech 10 otázek najednou bude rovněž oznámeno v listopadovém a prosincovém čísle časopisu Zdravá rodina 8.11. a 6.12. Do vylosování bude zařazen každý, kdo odpoví správně na alespoň 7 otázek. Ke správnému zodpovězení je zapotřebí sledovat pořad ČT „O zdraví,“ anebo si přečíst přílohu tří posledních letošních čísel časopisu Zdravá rodina .

PREMIÉRA: Sobota ČT 2 13.10 hod.
REPRÍZY: Neděle ČT l 04.40 hod.
Pondělí ČT 2 01.55 hod.
Úterý ČT l 11.30 hod.

(Česká televize si vyhrazuje právo případného posunu vysílacích časů. Jejich přesné určení bude zveřejněno vždy v programu televizních pořadů na příští týden v denním tisku.)


I. díl

PROBLÉMY SE SLUCHEM?

S přibývajícím věkem začíná nemálo z nás trpět nedoslýchavostí. Často se na tom podepisuje i povolání, jako tomu je v případě herce Ladislava Potměšila, kdy byl jeho sluch po dlouhá léta namáhán při práci v divadle anebo při dabingu. Sluch ovšem mohou ohrozit i různá zánětlivá onemocnění, a to je ten pravý okamžik pro zahájení léčby Wobenzymem.

Ladislav Potměšil, herec

Odkdy máte potíže se sluchem?

„Začalo to tím, že jsem neslyšel cvrčky. Kluci na chatě říkali: to je nádhera, slyšíš, jak to tady cvrká? A já jsem odpovídal: ne. Nevěřili. Je to zřejmě ten určitý zvuk, který člověk – asi je to stářím – přestane slyšet. U nás v divadle jsme dva hluchouni – Mirek Moravec a já. Hrajeme představení „Povídky z Vídeňského lesa“, kde se společností sedíme u jednoho stolu. Zazvoní telefon, Mirek ho má chytnout a telefonovat, ale oba neslyšíme absolutně nic a děláme na sebe posunky: tak co, už to zvonilo? A reagujeme podle těch lidí kolem. Tak to je jedna z mých potíží.“

Které jsou ty další?

„K té hluchotě a k pískání v uších – takzvanému tinitusu, který mám -, se mi v posledních dvou letech přidaly záněty středního ucha a záněty sluchovodu. Dokonce jsem měl v uchu i pásový opar, takže jsem byl naprosto hluchý. Paní doktorka Veldová mi tehdy nasadila enzymy, je to tak asi rok a půl, a od té doby – já to nechci zakřiknout – jsem žádný zánět neměl. A dost často se to tenkrát opakovalo.“ Nemyslíte si, že to může mít i psychické příčiny? „Tak teď se mnou mluvíte jako s dědečkem. Máme v rodině babičku, která na Vás kouká a říká: neslyším, neslyším. Co říkáš, Ládíku? Já se pak otočím stranou a potichu povídám: už bysme měli jít. A na to ona zareaguje: ty už chceš jít? – Máte pravdu, možná už je to se mnou trošku podobný.“


MUDr. Zuzana Veldová, nestátní zdravotnické zařízení Audiocentrum Tv, Praha 7

Jak byste charakterizovala potíže, které má pan Potměšil?

„Pan Potměšil má potíže se sluchem. Navštěvuje naše pracoviště, protože my se na problémy sluchu u pacientů zaměřujeme. Dále trpí recidivujícími infekcemi horních cest dýchacích, proto má také časté záněty zvukovodu. Tyto potíže se projevují i častými rýmami, katary horních cest dýchacích a záněty hrtanu a průdušek.“ Pana Potměšila postihl také pásový opar v uchu.

Proč jste při jeho léčbě nasadila enzymy?

„Pásový opar je velmi obtížné léčit. U pana Potměšila jsme použili enzymovou léčbu pro její účinky, jako je silný protizánětlivý efekt, protiotokový efekt, ale hlavně proto, že enzymy velmi dobře povzbuzují celkovou obranyschopnost organismu. A to jak v takzvané protilátkové imunitě, tak v buněčné imunitě, která se týká všech virových onemocnění.“ V čem jako lékař vidíte hlavní přednosti enzymových preparátů?

„Enzymy jsou přírodní preparáty. Jsou to živočišné a rostlinné látky a uchylujeme se k této léčbě hlavně proto, že nemá téměř žádné vedlejší účinky. Navíc tyto léky můžeme kombinovat se všemi preparáty, které příslušný pacient užívá. Dnes už existuje jen velmi málo lidí, kteří neužívají prakticky nic. Spíše narůstá počet pacientů, kteří, když se jich zeptáme, co užívají, tak nám vyjmenují celou škálu léků. A pro lékaře je velmi obtížné nalézt správný lék, který se snáší se všemi léky, jež pacient doposud bral. Takže enzymoterapie nám také pomáhá v tom, že u ní stoprocentně víme, že se snáší se všemi těmito léky.“

Jaké jsou Vaše dosavadní výsledky s používáním enzymoterapie? „Výsledky jsou celkem slibné. Jak už jsem řekla, pacienti v podstatě nemají při užívání enzymů žádné vedlejší účinky. Naopak jsme zjistili, že v kombinaci s klasickou léčbou, například s antibiotiky nebo nějakými léky, které podporují odhleňování, enzymy jejich účinek ještě zesilují. Například právě u léčby antibiotiky je tato léčba v kombinaci s enzymovými preparáty daleko rychlejší a hlavně to antibiotikum se dostane tam, kam má. To znamená do nemocné tkáně.“


II. díl

KDYŽ DĚTI JSOU OPAKOVANĚ NEMOCNÉ

Na podzim a v zimě bývají ve školách poloprázdné třídy. Vrcholí období různých nachlazení a chřipek. Děti chybějí při výuce a často se opakující onemocnění oslabují jejich organismus. Také rodiče čekají nemalé problémy, protože musejí být se svými ratolestmi doma. Obvyklá léčba antibiotiky přitom ne vždy přináší žádoucí výsledky. Dnes už je všeobecně známo, že příliš časté používání antibiotik může u pacienta vyvolat odolnost vůči těmto lékům, které pak, když jsou opravdu naléhavě zapotřebí, nezabírají.


Ondřej Soukup, 10 let, Ústí nad Labem

„Chyběl jsem 14 dní v měsíci a dost často jsem bral kvůli tomu antibiotika. Teď už jsem doma jen tak 2 dny v měsíci a to jen kvůli rýmě a kašli.“

Jak často byl Váš syn nemocný?

Maminka: „Když byl syn menší, tak já jsem v podstatě nemohla vůbec chodit do práce. Musela jsem s ním být do šesti let doma a i v první a druhé třídě to bylo úplně zoufalé. V první třídě měl zameškáno 240 hodin jenom za jedno pololetí. Když si to spočítáte, vychází, že vlastně do školy vůbec nechodil.“

Jak se Ondra léčil?

„Dostával antibiotika, a to i dvoje během čtrnácti dnů. Opakovalo se to každou zimu. Přes prázdniny, kdy měl třeba jen jedna antibiotika, to ještě šlo, ale přes zimu jich měl v pohodě deset. V podstatě skončil nemoc, v neděli dobral antibiotika, v pondělí jsme šli na pohotovost a dostal další.“

Zjišťovali jste i možnosti jiné léčby?

„Vyzkoušeli jsme toho v podstatě dost. Navštěvoval plicní ordinaci, alergologickou ordinaci, imunologické ordinace. Zkusili jsme Institut celostní medicíny v Praze i asi 2 léčitele, ale výsledek nebyl žádný.“

Jak jste se dozvěděli o možnosti léčby Wobenzymem?

„Můj otec někde získal telefonní číslo na Ústav pro matku a dítě v Praze. Zavolala jsem tam a pan doktor N ouza nám dal telefonní číslo na paní doktorku Vokálovou, která byla velmi ochotná a ihned nás přijala.“

Jste s enzymovou léčbou spokojená?

„Výsledek je takový, že v posledním roce Ondra může chodit v pohodě do školy a antibiotika měl pouze jednou. Má zameškáno asi 60 hodin za celý rok a v podstatě je to úplně normální dítě. Ještě jsem neřekla, že syn byl dříve velice unavený, špatně jedl, nemohl mít běžný režim, jaký mají ostatní děti. Nemohl třeba vůbec jet na tábor, a i když byl zdravý a přišel ze školy, tak si musel jít lehnout, protože ta únava a vyčerpání byly veliké. Takže si myslím, že nejpozitivnější je, že je prostě úplně normální zdravé dítě.“


Pavel Šimek, 4 roky, Varnsdorf, rodiče.

Jaké byly problémy u Vás?

Maminka: „Od malinka měl neustále kašel, rýmu, záněty hrtanu, takzvané laryngitidy, a pořád bral antibiotika. Byl hodně unavený a když jsme ho dali do školky, tak tam prakticky vůbec nechodil.“ Otec: „Vždycky tak jednou do měsíce s ním byla manželka tři, čtyři dny v nemocnici, než ho z toho dostali. Doma se v noci nespalo, musela k němu vstávat, protože se dusil. A když už ani ty silné prášky, které dostal, nepomáhaly, musel jsem je zase odvézt do nemocnice. A tak se to opakovalo.“

Jaké jste našli řešení?

Otec: „Nevěděli jsme si už rady, jakým způsobem bychom tomu klukovi pomohli. Já ještě k tomu podnikám a neustále jsem v práci čekal na telefon, kdy manželka zavolá a jestli pojedeme k doktorovi. Už jsem z toho měl taky velký stres. A jednou jsem si koupil noviny, Severočeský deník, ve kterém vychází časopis Zdravá rodina. Listoval jsem v něm a našel jsem tam paní doktorku Vokálovou s fotografií dětí, kterým Wobenzym pomohl. Hned jsem zvedl telefon a zavolal do Kralup na poštu, kde mi zjistili číslo na paní doktorku. Řekla mi, že má hodně práce, ale jestliže budeme chtít pomoct, tak máme přijet a ona nám vysvětlí, jak se ten lék bere.“

Je už Vašemu synovi lépe?

Otec: „Wobenzym zatím nebereme dlouho, ještě jsme nedokončili první dávku. Ale je to nesrovnatelně lepší, kluk je živější.“ Maminka: „Není unavený, rád teď taky papá a proti tomu, jaký byl dřív, vypadá velice dobře. Nedávno sice byl nemocný, ale byl to jenom takový slabý kašel a nepotřeboval už antibiotika.“


MUDr. Ingeborg Vokálová, dětská lékařka a alergoložka, Kralupy nad Vltavou

Paní doktorko, s jakými onemocněními se ve své ordinaci setkáváte nejčastěji?

„Jednak pracuji jako praktický lékař pro děti a dorost a jednak také jako alergolog. Takže v mé ordinaci se hodně shromažďují děti s průduškovými problémy. Navíc Kralupy nad Vltavou, kde působím, jsou místem se spoustou inhalačních alergenů a ve svém obvodě mám asi 50% dětí, které trpí chorobami dýchacích cest.“

Jak jste tyto děti léčila dříve a kdy jste začala používat enzymy?

„Dříve jsem léčila klasickým způsobem. Jednak jsem samozřejmě v případě nutnosti podávala antibiotika, ale používala jsem i jiné standardní léky. Ukazovalo se však, že ne u všech dětí tato léčba zabírala žádoucím způsobem. Některé děti byly opakovaně nemocné, nemohly navštěvovat předškolní zařízení anebo často chyběly ve škole, a i když jsem jim podávala různé imunomodulační léky, efekt byl velice malý. Vlastně jsem si už nevěděla rady, a přitom jako každý lékař jsem hledala možnost, jak pomoci. V roce 1997 jsem se poprvé dozvěděla o enzymech, že působí proti zánětu, mají preventivní účinky, a hlavně podporují imunitu. Na základě toho jsem se rozhodla udělat studii. Vybrala jsem do ní 30 dětí ze svého obvodu, které byly nejvíce nemocné a měly nejtěžší poruchy imunity.“

Jaké byly výsledky této studie?

„Podávala jsem půl roku enzymový preparát přesně podle letáčku a u téměř 90% dětí došlo k výraznému zlepšení zdravotního stavu. Děti stonaly minimálně a značně se omezilo podávání antibiotik. Mnoho dětí nemělo za celou dobu antibiotika ani jednou. I v dalších měsících byly děti minimálně nemocné, a když onemocněly, stačilo jim znovu začít podávat enzymy a nemusela jsem nasazovat antibiotika. Účinek léku byl tedy dlouhodobý.“

Při kterém onemocnění byl tento účinek podle Vašeho názoru zvlášť významný?

„Jsou děti, které u každé rýmy dostanou záchvat laryngitidy, tedy zánětu hrtanu. A zde najednou nejenže se prodloužil ten interval, než znovu dostaly rýmu, ale když už ji měly, tak se najednou nezačaly dusit, nezačaly průduškově kašlat. A během podávání enzymů začaly v krátké době, během jednoho dne, odkašlávat. Takže u nich nedocházelo ke stavům dušnosti, nemusely se jim podávat žádné kortikoidy a děti nemusely být hospitalizovány.“

Jak často se musí enzymy užívat?

„Enzymy u nejtěžších případů podávám 6 měsíců, stejně jako se podávají ostatní imunomodulační léky. Když není zdravotní stav tak těžký, stačí tříměsíční podávání, au některých dětí jenom v průběhu nemoci. Ale to hlavní, co mě zaujalo, bylo imunomodulační působení, tedy účinek upravující imunitu, a to bez vedlejších účinků. Udělala jsem si u dětí krevní vyšetření jak buněčné imunity, tak protilátek. U všech dětí, které užívaly Wobenzym, se tyto parametry zlepšily, a dokonce i u alergiků, kteří měli vysoké hodnoty alergických protilátek, došlo k jejich snížení. Sama jsem tím byla překvapena, ale mám to potvrzené na papíře, že to skutečně tak je. Takže si myslím, že každý lékař, když si dá toto vyšetření udělat, může sám ve své ordinaci zjistit, že tento preparát působí. A když srovná například nemocnost dětí předtím a potom, tak je to skutečně veliký rozdíl.“


III. díl

ŠETŘME SI HLASIVKY

Jen málokdo z nás umí správně dbát o svůj hlas. Zvlášť důležité to je u takzvaných hlasových profesionálů, pro které jsou hlasivky nejdůležitějším pracovním nástrojem. Nejsou to zdaleka jen zpěváci, herci a rozhlasoví či televizní moderátoři, ale i například učitelé a v širším slova smyslu my všichni. Protože hlas používáme na pracovišti i v soukromí.

Tomáš Trapl, muzikálový zpěvák

„Asi před půldruhým rokem jsem měl zvláštní úraz. Hrál jsem si se synem na posteli – tehdy mu byly asi 2 roky – a boxovali jsme se. Najednou mě kopl do krku. Ze začátku mě nic nebolelo, tak jsem si říkal, všechno je v pořádku. Ten den jsem odjížděl do Bratislavy zpívat Drakulu. Dojel jsem na místo a nějak se mi špatně mluvilo. Druhý den ráno jsem už nemluvil a večer před představením ani nešeptal. Narychlo se musela najít alternace a já se vrátil do Prahy. Šel jsem k paní doktorce Veldové, otevřel jsem na ni pusu a ona mi řekla, že mě musel kopnout asi kůň. Prý mám na hlasivkách hematom, což znamená dva měsíce hlasový klid. Jirka Korn ale za 14 dní odjížděl na dovolenou a já měl alternovat jeho roli. Tak jsem se zeptal, co budeme dělat? A paní doktorka pravila, že prý nezbude nic jiného než zkusit Wobenzym. Enzymy prý urychlují vstřebávání otoku a hojení. Tak jsem to začal jíst a opravdu každý den se to lepšilo a za 14 dní jsem mohl v pohodě zpívat tu Jirkovu velkou trojroli.“


MUDr. Zuzana Veldová, ušní, nosní, krční lékařka a foniatr, Praha

Paní doktorko, jak byste popsala úraz,který utrpěl pan Trapl?

„Došlo k takzvanému traumatickému hematomu hlasivky, to znamená, že v oblasti hlasivky se objevila krevní podlitina. To je pro zpěváka nebo obecně pro hlasového profesionála velký problém, protože delší dobu nemůže realizovat své povolání.“

Jak dlouho se musí takové onemocnění léčit?

„Při klasické léčbě to znamená alespoň 6 týdnů absolutního hlasového klidu. Pan Trapl však potřeboval být v pořádku dříve. Zvolila jsem tedy antibiotickou léčbu plus přídavnou léčbu enzymy. Použili jsme ji v celkem dosti vysokých dávkách, ale vyplatilo se to. Pan Trapl byl po čtrnácti dnech intenzivního užívání této enzymatické léčby schopen odjet na představení a odehrát ho absolutně bez omezení a bez následků.“

Jak by vypadala ona klasická léčba a v čem spočívá výhoda použít enzymy?

„U pana Trapla bychom v tomto případě aplikovali antiedematózní léky, to znamená léky, které odstraňují otoky hlasivek. A dále bychom použili preparáty, které musí urychlit vstřebání hematomu, neboli té krevní podlitiny na hlasivce. Když bychom srovnali tuto klasickou léčbu časově s enzymy, tak jsme panu Traplovi ušetřili dvě třetiny času, a za tímto názorem si stojím. Další výhoda enzymatické léčby je v tom, že v jedné pilulce enzymového preparátu jsou skryty všechny tři potřebné účinky – protiotokový, protizánětlivý i rozpouštějící krevní podlitinu – zatímco u klasické léčby musí pacient užívat několik preparátů, aby se dosáhlo stejného cíle.“

Poranění hlasivky je ale poměrně vzácné. Čím trpí hlasoví profesionálové nejčastěji a je možné i zde využít enzymy?

„K otokům hlasivek může dojít i v důsledku onemocnění horních cest dýchacích, přílišného namáhání hlasivek anebo jejich nesprávného používání. Ve většině případů se všeobecně stále ještě používá standardní léčba, ale jsou pacienti, jako například ženy, které užívají hormonální antikoncepci, u nichž je tato léčba kontraindikována. Zde tedy volíme léčbu enzymovou. A srovnám-li standardní léčbu s enzymy, pak nejenom že došlo k úplně stejným výsledkům, ale tyto ženy – hlasové profesionálky – byly mnohdy daleko lépe připraveny znovu se vrátit ke své profesi. Účinek enzymové léčby je také podstatně delší a nedochází u ní k tak častému opakování onemocnění.“

Je možné užívat enzymové preparáty také preventivně?

„Činnost hlasivek u hlasových profesionálů můžeme přirovnat ke svalům špičkových sportovců, a také se k nim musíme takto chovat. To znamená dodržovat klasickou hlasovou hygienu; lékař-foniatr je od toho, aby v této péči pomáhal. Problémem zůstává například podzimní zahájení divadelní sezóny, protože to je pro hlasové profesionály velký nápor. Nejen proto, že po jisté době klidu se znovu vracejí k velké hlasové zátěži, ale i z toho důvodu, že podzimní měsíce jsou charakteristické výskytem četných viróz a bakteriálních infekcí. Zkusili jsme tedy podávat enzymy také preventivně a vyplatilo se nám to. Enzymové preparáty projevily jednak svůj imunomodulační účinek, to znamená, že normalizovaly obranyschopnost organismu, a navíc působily proti vzniku otoků hlasivek, které se u hlasových profesionálů tak často objevují.“


IV. díl

ZÁNĚTY U ŽEN

Wobenzym pomáhá u všech druhů zánětlivých procesů, ať probíhají kdekoliv v lidském organismu. Zvlášť rozšířeným okruhem onemocnění jsou záněty, které postihují ženské orgány.

Ilona Šťastná, Praha

„Záněty jsem trpěla už od dívčích let, asi v 18 letech poprvé. Začala jsem mít bolesti v podbřišku, teploty a necítila jsem se dobře. Překvapila mě i nepravidelná menstruace. Pak se bohužel tyto záněty opakovaly při jakémkoli nachlazení nebo při změně podnebí a podobně. Byla to záležitost, která mě velmi trápila, protože to znamenalo delší dobu se léčit antibiotiky a ne všechna už zabírala. Pak mi pan doktor nabídl, abych k této léčbě antibiotiky přibrala ještě léčbu enzymatickou. Nejdříve jsem nevěděla, jestli mám na tuto léčbu přistoupit, protože přece jenom ji zdravotní pojišťovna nehradí. Ale pak jsem se rozhodla, že to zkusím. Byla jsem sama překvapena, že už po nějaké době od zahájení léčby bolesti a veškeré problémy ustaly. Cítila jsem se opravdu velice dobře. Pak mi ještě pan doktor doporučil asi dvakrát tuto léčbu, ale už v menších dávkách vždy na jaře a na podzim zopakovat. Od té doby mě už žádné záněty neobtěžovaly a překvapující bylo také to, že například i běžné virózy se mi téměř vyhýbaly anebo měly kratší průběh.“

Nemyslíte si, že enzymový lék mohl ovlivnit třeba Vaši psychiku?

„Neřekla bych, že nový lék zapůsobil na moji psychiku. Já jsem spíš na začátku nevěřila, že by mi něco takového, jako jsou enzymy, které má člověk ve svém těle a to tělo si je samo vyrábí, mohlo pomoci. Ale zřejmě to vyladilo celý organismus k tomu, že se dokázal s nemocí poprat sám.“


Zdena Roušarová, Praha

„Už před více než 10 lety jsem začala mít bolesti prsní žlázy a křeče na prsou. Chodila jsem sice k odbornému lékaři na vyšetření, na rentgeny a podobně, ale nic moc se nedělo. Řekli mi, že to je jen hormonální porucha, ale nepříjemné bolesti pokračovaly. Pak mi jedna kolegyně na pracovišti doporučila doktora Jarkovského. Kompletně mě vyšetřil a doporučil mi užívat Wobenzym. Brala jsem každý den 10 tablet ráno nalačno, což trvalo zhruba dva a půl měsíce. A postupně jsem zjišťovala, že ten tlak a ty bolesti úplně přestávají. Po půl roce jsem tuto enzymovou léčbu ještě jednou zopakovala a dnes už nevím, co to je mít takové problémy. Chodím dál na kontrolu, na ultrazvuk a mamograf, a když nedávno paní doktorka viděla snímek, řekla, že to je takřka úplně zdravé.“


MUDr. Ivan Jarkovský, soukromé zdravotnické zařízení Mediva, Praha 5

Pane doktore, s jakými potížemi k Vám ženy nejčastěji přicházejí?

„Zánět je nejčastější problém, se kterým se žena objevuje v gynekologické ambulanci. Může být místní, to znamená zánět pochvy, nebo zánět vyšších oddílů pohlavních orgánů, tj. dělohy, vejcovodů nebo vaječníků. Pokud je zánět pochvy neléčený, může přecházet v zánět dělohy nebo vejcovodů se všemi důsledky, jako jsou chronický zánět, chronická bolest a neplodnost.“

Co takový zánět vyvolává?

„Nejčastější příčinou bývá nachlazení nebo nedostatečná prevence vůči chladu. Tím se otevírá cesta pro různé infekce.“

Jak se tato onemocnění léčí?

„V léčbě zánětů se používá antibiotická léčba. Bohužel v poslední době přibývá chronických zánětů azjistili jsme, že tato antibiotická léčba sama o sobě nestačí, že mívá jenom přechodný účinek a záněty se nám vracejí. Proto jsme využili možností moderní medicíny a v naší praxi jsme přistoupili k podpůrné léčbě enzymoterapií. Nejvíce se nám osvědčila kombinace enzymového preparátu a antibiotik. Velice to pomohlo zejména v léčbě chronických zánětů, kde se jednak podstatně zlepšily výsledky a jednak se zhruba o polovinu snížila práceneschopnost pacientek.“

Čím si vysvětlujete tento účinek enzymů?

„Systémová enzymoterapie pomáhá svým efektem fibrinolytickým, to znamená rozpouštěním krevních usazenin, a zvyšuje tak průnik antibiotik do tkání. Při užití enzymoterapie společně s antibiotiky je účinek mnohem výraznější, protože ta antibiotika se dostanou do cílových tkání, do kterých by se bez užití enzymů většinou nedostala.“

Objevují se nějaké vedlejší účinky této léčby?

„Máme několik stovek pacientek léčených systémovou enzymoterapií, v naprosté většině bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Jedinou výjimku jsme zjistili u některých pacientek, které užívaly enzymy nikoliv u léčby zánětu, ale u léčby bolesti prsou, takzvané fibrocystické mastopatie. U tohoto onemocnění se dávka nepoměrně zvyšuje a při opakované léčbě občas bývaly průjmy. To je jediný vedlejší účinek, který jsme zjistili za dobu, co užíváme enzymoterapii, to znamená asi za 5 let.“

Jakým onemocněním trpěla pacientka Zdena?

„Pacientka měla právě zmíněnou fibrocystickou mastopatii. Je to onemocnění relativně časté, které se projevuje nárůstem cyst v prsu. Průvodním znakem jsou bolesti prsu buď před menstruací, nebo po dobu cyklu.“

Jak se toto onemocnění léčí?

„Dříve se léčilo buď lokálně, to znamená přikládáním obkladů, nebo se zkoušela hormonální léčba. Obojí většinou s malým úspěchem. Léčba systémovou enzymoterapií se nám ukázala jako nejvýhodnější a nejúčinnější. Dávkování je poměrně vysoké, 20-30 tablet denně po dobu 6 týdnů, nicméně efekt je naprosto příznivý.“

Používáte enzymoterapii vedle léčby zánětů a fibrocystické mastopatie ještě v jiných případech?

„Užíváme ji například i při operační léčbě. Rád bych ale poukázal na všeobecné účinky systémové enzymoterapie, jako je zvyšování imunity. Pacientky, které užívaly enzymy třeba proti zánětům, zjistily, že v dobách chřipkových epidemií chřipkou neonemocněly. Toto zvyšování imunity je pro někoho zásadním, pro jiného podružným efektem systémové enzymoterapie. Máme pacientky, které si enzymy žádají v dobách chřipkových epidemií a vždy na jaře a na podzim tu léčbu zopakují. Musím říct, že systémová enzymoterapie měla velice pozitivní dopad i na řadu jiných onemocnění, které nesouvisely přímo s gynekologií.“

(pokračování příště)


Pokud se chcete s léky uvedenými v této příloze seznámit blíže, věnujte pozornost příbalovému letáku v krabičkách Wobenzym.

O případných nežádoucích účincích se informujte také u lékárníka nebo ošetřujícího lékaře. Kdo chce získat podrobnější informace o systémové enzymoterapii, může napsat na adresu:

  • Sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně,
    Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice.
  • Tel.: 02/6775 0003-4, 6775 0997-8, Fax: 02/6775 1148,
  • Internetová adresa: www.mucos.cz