Alergik a bytové prostředí

V bytovém prostředí na nás působí vlivy fyzikální, chemické a biologické. Z fyzikálních faktorů jsou důležité teplota a vlhkost vzduchu. Pokud podmínky v bytě odpovídají vnějšímu prostředí, které je pro organismus většinou přirozené, bývá vše v pořádku.

Doporučujeme, aby teplota vzduchu v zimním období nepřekračovala 25 °C a relativní vlhkost vzduchu by se měla pohybovat kolem 40%.

Nedostatečná vlhkost vzduchu, tak častá v zimním období, se může podílet přímo na zhoršení obtíží u chronických onemocnění dýchacích cest včetně astmatu. Při dlouhodobé nedostatečné vlhkosti vzduchu dochází k nadměrnému vysychání dýchacích cest.

Současně ale nedoporučujeme dlouhodobě překračovat 50% relativní vlhkost, neboť v takovém prostředí se snadněji množí především roztoči.

Velmi podstatnou složkou prostředí je prach. Nejenže slouží jako nosič pro řadu chemických látek i alergenů, ale sám o sobě dokáže vyvolat vznik alergických onemocnění. Proto je tak důležité odstraňování prachu z prostředí alergiků.

Zasklené knihovny a byt bez koberců a čalouněného nábytku chrání alergika před zbytečným prachem

byt.jpg (44145 bytes)

Chemické látky anorganické povahy nás provázejí téměř trvale. Jedním z důvodů může být i to, že stoupá jejich koncentrace v bytech v důsledku nedostatečné výměny vzduchu.

Zdálo se, že význam oxidu uhelnatého a uhličitého zmizí s odstraněním lokálních topení na tuhá paliva. Ve skutečnosti jsou jejich zdrojem ale i plynové spotřebiče a samozřejmě také cigaretový kouř.

Na alergiky nepříznivě působí zejména oxidy dusíku, které jsou v bytech obtížně odstranitelné. Na jejich produkci se podílejí všechny plynové spotřebiče (kamna, sporáky, ohřívače vody), lokální topeniště na dřevo, krby, cigaretový kouř i petrolejová kamínka. Venkovní zdroje jsou v porovnání s vnitřními většinou méně významné.

Epidemiologické studie ukazují, že děti, které jsou vystaveny působení zplodin z plynových spotřebičů, vykazují větší výskyt respiračních příznaků a onemocnění dýchacích cest než jiné děti.

Také ozón je z hlediska alergických onemocnění velmi rizikovou látkou. Jeho zdrojem jsou laserové tiskárny, kopírky, ale samozřejmě i UV lampy a také některé čističe vzduchu, osazené těmito UV lampami. Astmatici často reagují na zvýšení koncentrace ozónu astmatickým záchvatem.

Z organických chemických látek upozorňuji na těkavé organické látky a formaldehyd. Vyskytují se prakticky ve všech bytech, avšak v různých koncentracích. Jejich účinky jsou různorodé, tak jak je různorodá tato skupina látek. Řada z nich patří mezi látky toxikologicky významné, jiné jsou karcinogenní. Mnohé z nich byly identifikovány jako alergeny, aé již kontaktní nebo inhalační.

Kromě této skupiny chemických látek nás zajímají polycyklické aromatické uhlovodíky, které mohou být rakovinotvorné. Jde o pesticidy a polychlorované bifenyly, které se vyskytují v našem prostředí.

Velké potíže nadělají v bytech roztoči. Bytové podmínky jim nadmíru vyhovují, takže dochází k jejich obrovskému pomnožení. Většina chemických prostředků na jejich vyhubení se míjí účinkem, jednak proto, že nezasáhnou populace roztočů jako celek, ale také proto, že jsou tak agresívní, že spolu s roztoči zasahují i obyvatele bytu.

I když boj proti nejrůznějším alergenům v bytovém prostředí byl popsán, nelze říci, že tato problematika je zcela vyřešena.

MUDr. Ivana Holcátová, CSc., Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK