|
editorial • zdravá
rodina 7-8/99 • s. 3
|
Prázdniny
i to je jedna z možných odpovědí na otázku, co jste měli ve škole nejraději.
Nikdy nezapomenu na ten slastný pocit svobody a volnosti, když jsem přinesla
domů vysvědčení, tašku hodila do kouta a hurá ven, kde i vzduch najednou
voněl nějak jinak. Pocit, že jsem se konečně zbavila nějakého břemene, otěží,
které mě škrtí, jsem pak měla například při narození mé dcery před dvanácti
lety. Ta úleva, zbavení se tíhy, osvobození, byly samozřejmě jen chvilkovou
záležitostí. Břemeno, kterého jsem se zbavila, na mě čekalo v pokoji v zavinovačce
a hlasitě dávalo najevo, že euforický pocit úlevy je dávnou minulostí. Dostavil
se nový "začátek školního roku" a s ním i strach, jak mě bude život zkoušet
a známkovat i tentokrát. Ale hlavně strach o človíčka, který se každému
z rodičů navždy stává nejkrásnějším břemenem na světě. I o letošních prázdninách
budu mít určitě starost, aby se mé děti vrátily z letního tábora nezraněné,
abychom zase nemuseli na chirurgii s rozbitou hlavou, aby těsně před odjezdem
k moři neonemocněly.
Toto prázdninové číslo je věnováno dětem, a tedy vlastně
nám všem, kteří máme v životě nějaké to radostné břemeno. Doufám, že v něm
najdete mnohé rady, které vám mohou pomoci. Přeji krásné prázdniny a všem
dětem přejme, aby měly někoho, kdo by se o ně s láskou bál.
Vaše
|