Houslista Oldřich Vlček

Letos už počtvrté se u nás uskutečnil hudební festival PONTES. PONTES znamená mosty a tento festival spojuje hudbou místa, která uvádí na listině chráněných míst UNESCO. Do nich festival přivádí špičkové interprety z celého světa. Upozorňuje na krásná místa naší planety, která si zaslouží naši pozornost, a současně spojuje generace, hudební žánry, národy i umělce a jejich obory. U kolébky mezinárodního hudebního festivalu PONTES stál Oldřich Vlček, šéf orchestru Virtuosi di Praga a vynikající houslista. Není jednoduché jej představit. Holduje klasické hudbě i jazzu, housle, viola, ale ani dirigentská taktovka mu nejsou cizí. Orchestr Virtuosi di Praga byl po roce 1989 prvním naším orchestrem, který nebyl závislý na státních dotacích. Za deset let své činnosti se vypracoval mezi smyčcovou elitu. Ne náhodou si jej pro svůj koncert v Praze vybral už v devadesátém roce Placido Domingo. Rádi s ním vystupují i naši sólisté Josef Suk, Václav Hudeček, Lubomír Brabec nebo slavný Igor Oistrach, Pavel Kogan či violoncellista Mstislav Rostropovič. Oldřich Vlček je skvělým vedoucím svého orchestru a má neomylný čich na mladé špičkové interprety, které zve ke spolupráci. Před lety to byla Eva Urbanová a dnes si považují za čest s orchestrem vystupovat mnozí mladí umělci, kteří vědí, že mají v jeho osobě pevnou oporu. V programu orchestru se navíc objevují i nové skladby mladých autorů, což vyžaduje nejen muzikantský cit, ale i značnou dávku odvahy. Vynikající pověst zavedla orchestr daleko za hranice naší země, do Itálie, Francie, Španělska, ale i Japonska, Austrálie či jihokorejského Soulu. Oldřich Vlček, všestranný renesanční člověk, se rád pouští do velkorysých projektů, ale stejně rád vychutnává atmosféru domova. Pochází ze Strakonic a nezapře v sobě lásku k přírodě a domovu. Asi nejlépe se cítí ve svém mlýně v Dolních Nerestcích, kde vychutnává domácí pohodu společně se svou ženou a dětmi a kde buduje noblesní zimoviště pro opuštěné ježky. Jak říká jeho žena, jinak vynikající houslistka: Jako vzduch k dýchání potřebuje pocit klidného zázemí domova, kde odkládá starosti a čistí si hlavu od problémů. Tvrdí, že domov si zaslouží porozumění a klid. Rád cituje básníka Christiana Morgensterna: „Domov není místo, kde žiješ. Domov je místo, kde ti rozumějí.“

Lea Hniličková